Jezy na vládě

Proč Fischerův tým hledá cestu z krize pod dohledem odborů a velkých firem 

Čerstvý soubor vládních protikrizových opatření asi zůstane jen na papíře a ani zelení kvůli němu nakonec kabinet neopouštějí. Už teď nám ale uštědřil lekci. Přinesl totiž další zajímavé argumenty do úvah o tom, čí noty vlastně hraje úřednická vláda.

Kdo chce jezy?

Je běžné, že v době krize vlády přicházejí s nejrůznějšími nápady. A pochopitelně není neobvyklé, že tyto návrhy vyvolávají spory. Nicméně plán, na němž se vláda

Jana Fischera

dohodla s odbory a zástupci zdejších podniků, se poněkud vymyká běžným otřesům. Nejprve k obsahu: Minulý týden schválená „exit strategy“, hledající východiska z krize, obsahuje seznam osmatřiceti protikrizových opatření. A zatímco v některých bodech jde kabinet s dobou (třeba doporučení pokračovat v programu podporujícím zateplení domů, motivace bank, aby více půjčovaly, či zrychlení a zjednodušení čerpání evropských peněz), v jiných představuje či oprašuje gigantické projekty se sporným antikrizovým účinkem. Jde zejména o již rozjetou dostavbu Jaderné elektrárny Temelín, rekonstrukci elektrárny Prunéřov či výstavbu jezů na Labi.

Všechny zmíněné projekty mají silné oponenty, jejichž argumenty nelze jednoduše smést ze stolu. A dojem, že zvítězil pohled průmyslové lobby,…