Prasečí kocovina

Jak přežít katastrofu, která se nekoná

Zpráva o tom, že hlavní hygienik České republiky ulehl s prasečí chřipkou, by ještě před půl rokem vyvolala úzkost: muž zodpovědný v nastupující pandemii za přežití nás všech, je sám sražen vysoce nebezpečnou a nevyzpytatelnou chorobou. Dnes už víme, že pokud nebude mít Michael Vít vysloveně smůlu, pár dnů si poleží s horečkou a bude zase jako rybička. Prasečí chřipka, strašák loňského léta, který přiměl vlády sáhnout hluboko do krizových rozpočtů, končí s nižším smrtelných účtem než běžná sezonní chřipka a v médiích dostává jména jako falešná panika či podvod ušitý na kšeft farmaceutickým firmám. Pokusme se té (ne)šťastné pandemie na chvilku zastat.

Chvíle pro byznys
„Bylo by bláznivé popírat, že chvíle, jako je tahle, nejsou dobré pro byznys,“ nechal se před časem slyšet Andrew Witty, generální ředitel britské farmaceutické firmy GlaxoSmithKline, jednoho ze tří hlavních dodavatelů vakcín proti prasečí chřipce. V době, kdy černé scénáře chřipkové pandemie hovořící o statisících mrtvých děsily politiky na celém světě a nepřipravené vlády (jako ta česká) narychlo objednávaly zásoby vakcín, se nad tím nikdo moc nepozastavoval. Hlavní cíl byl jasný – mít ve skladu dostatek léků.

Skoro všechno ale dopadlo jinak, než se čekalo. O vakcíny neměl nikdo příliš zájem, jako by úřady nikde na světě nedokázaly přesvědčit obyvatelstvo…