Kdopak to ocení

Svět se definitivně zbláznil. Jako důkaz mohou na internetu posloužit některá z četných videí z akce, která se v sobotu 23. 1. konala v žižkovském klubu Matrix. V totálně natřískaném sále pro sedm set lidí tam za frenetického aplausu vystoupila LuŠtěLa.

Pokud vás toto virální šílenství nezasáhlo, tak stručně: trojice kamarádek ze základní školy v Ledči nad Sázavou umístila na začátku ledna na YouTube videoklip, který se stal okamžitě bizarním hitem českého webu. Píseň Patnáctiny zaznamenala v průběhu měsíce bezmála tři sta tisíc zhlédnutí. Vlezlá melodie patří ukrajinskému diskoprojektu Code Red, dadaistický text má na svědomí otec jedné z dívek a starosta posázavského městečka Stanislav Vrba. Mohla to být jedna ze zábavných děsivostí, která lavinovitě proletí netem a rychle zapadne do zaslouženého zapomnění. Happening v Matrixu, organizovaný a zpopularizovaný přes Facebook, ale tento obskurní karaoke projekt legitimizoval.

Co na tom, že se většina lidí přišla do klubu bavit na účet „trojice dívek živých, LuŠtěLy bláznivé dost“, jak se označují v textu jedné z asi devíti převzatých písní, které mají na repertoáru? A že část publika si na adresu třináctiletých školaček připravila vulgární skandování, po kterém by každý méně splachovací manažer odvolal dívky z pódia? Ani recesistický postoj návštěvníků totiž nemohl zastřít fakt, že takto extatickou atmosféru má málokterý koncert. V kotli, v němž se mačkali maturanti i dvacátníci, se parodicky vřískalo jako na skupině Tokio Hotel a rukama nad hlavou hrozilo víc než na hardcorovém nářezu. Slavné Patnáctiny pak zpíval nahlas celý Matrix.

Na škále úchylnosti stojí večer strávený s LuŠtěLou hodně vysoko. Sociologové by mohli zkoumat, jak zapojení do sociálních sítí typu Facebooku ovlivňuje naše návyky v organizování volného času, potřebu „být při tom“ a touhu kolektivně sdílet zážitky. Jeden z účastníků akce na serveru Školní pes popisoval, že ještě nikdy neviděl skinheady, punkery a skejťáky v tak dokonalé symbióze. Že členy různých teenagerských subkultur spojí společný zpěv textů typu „jak občanku dostanu, holčičkou být přestanu“, je ale tristní. Holky z Ledče poskočily i díky Matrixu ze školních akademií do éteru Evropy 2, nepochybně nás čeká penetrace hudebních kanálů dalšími povedenými dílky. „Kdopak to z vás ocení?“ dalo by se zeptat společně se Štěpou, Larry a Vanessou. Já tedy, milí stádní recesisté z Facebooku, rozhodně ne.