V hlavním městě betonu

Vítejte v muzeu zítřka. Rozprostírá se v něm model města Čchung-čching roku 2020, na ploše velké jako plavecký bazén. Někteří z návštěvníků „galerie městského plánování“ z vyhlídkové plošiny dalekohledem pozorují pečlivě vytvarované zmenšeniny mrakodrapů. Další čínští turisté se fotí před modelem středočínského Manhattanu, osm kilometrů dlouhého poloostrova, který tu z krajiny před svým soutokem vyřízly mohutné toky řek Jang-c’-ťiang a Ťia-ling-ťiang. V tomto centru Čchung-čchingu se už v minulých deseti letech velkolepé plány uskutečnily; dnes je napěchovaný věžáky.

Následná cesta po chodbách muzea je procházkou po možná nejambicióznějším urbanistickém projektu současnosti. Čchung-čching se totiž má stát budoucností Číny, křižovatkou pronikání jejího bohatství z pobřeží do zatím chudého vnitrozemí. Pekingská vláda by chtěla, aby se megalopole na řece Jang-c’-ťiang proměnila v jakousi čínskou verzi Chicaga, které bylo nástupní rampou, z níž bohatství Ameriky 19. století proudilo z východního pobřeží na západ.

Prohlídka muzea pokračuje u monitoru, na kterém se střídají fotografie dostavěných projektů; promítá se třeba „noční pohled na most Tao“. Naproti obrazovce visí mapa Číny s náčrtem budoucího dopravního propojení Čchung-čchingu se světem. Osm tratí rychlovlaků ho do pěti let spojí se všemi důležitými čínskými velkoměsty. Vlaky budou jezdit rychlostí…