Po stopách jedné vraždy

Vražda, jejímž důvodem je názor oběti? V Česku nepředstavitelná – u nás se přece vraždí jen pro peníze, ideje a slova tu nikdo nepovažuje za nebezpečné, z toho jsme dávno vyrostli. Tato zdánlivá česká tolerance vůči odlišným názorům, která je – po zkušenosti s komunismem – spíše lhostejností a nevírou v sílu idejí, nás odlišuje od Západu více než cokoli jiného. Uvědomí si to každý, kdo si přečte knihu holandského spisovatele (žijícího dnes v USA) Iana Burumy s názvem Vražda v Amsterodamu.

Čtenáři Respektu znají Burumu z jeho textů publikovaných v rubrice Eseje, v nichž psal o tématech demokracie, islámu, Dálného východu a podobně. Tento profesor na Bard College v New Yorku patří k uznávaným intelektuálním autoritám, je to však také skvělý a poutavý spisovatel se sklonem k reportážnímu psaní, jež má v Americe dlouhou tradici.

Když byl 6. května 2002 zavražděn politik Pim Fortuyn, šlo o „nejsenzačnější vraždu v Holandsku od roku 1672“ (tehdy lynčující dav hnán kalvínskou vírou zavraždil bratry de Wittovy, přátele liberálního filozofa Spinozy). Fortuyn jako okázalý homosexuál a dandy byl skoro proti všem – od levice přes ochránce zvířat až po muslimské imigranty. Tohoto miláčka davů, který měl našlápnuto do parlamentu a možná i do křesla premiéra, zastřelil aktivista za práva zvířat van der Graaf. Naštvalo ho, že Fortuyn nosil kožešinové límce a hlásal,…