Anatomie kmotra

Kdo je údajný vládce severních Čech Alexandr Novák

Alexandr Novák ze skupinky neformálních vládců ODS, o níž se nedávno začalo mluvit, vcelku vyčnívá – aureolu jeho „kmotrovství“ totiž neživí jen pověsti; bývalý starosta Chomutova a někdejší senátor už několik let stojí před soudem v korupční kauze. A vyčnívá taky tím, že právě na jeho případě jako by se ukazovalo, že se ODS zákulisních hráčů zbavuje. Jenže je to celé trochu složitější.

Konec Novákovy éry?

Na první pohled to vypadá, že Alexandr Novák mizí ze scény. Začalo to loni koncem listopadu na kongresu ODS, kdy někdejšího šéfa chomutovské radnice a bývalého senátora ostatní delegáti drtivě odmítli jako kandidáta do Výkonné rady ODS, čtyřicetičlenného orgánu, který spolu s předsednictvem řídí partaj mezi kongresy. „

Nepamatuji si, že by někdo měl tak očividně mizivou podporu, to bylo zjevné od prvního kola,“

říká středočeský poslanec Jan Vidím, tradičně kongresový šéf volební komise.

„A bylo to teprve potřetí v historii, kdy nebyl do rady zvolen krajem navržený kandidát.“

Novákův ústup do stínu pak pokračoval minulé úterý, kdy si nové vedení volili občanští demokraté Ústeckého kraje. Doposud byl bývalý senátor místopředsedou krajské organizace, tentokrát už se o funkci neucházel a ani ho kolegové nijak zvlášť nepřemlouvali. „Už jsem byl prostě v orgánech ODS dlouho, mám svoji politickou kariéru či éru za sebou,“ vysvětluje ústup ze scény sám Novák. A vzhledem k tomu, že nemá žádnou funkci ani v chomutovské organizaci a nezastává žádnou volenou pozici, je Alexandr Novák od minulého týdne jedním z třiceti tisíc řadových členů ODS.

Tato zpráva ukazuje jisté posuny u tuzemských konzervativců. Skrze Nováka „potrestali“ delegáti na kongresu své ústecké kolegy proslavené do očí bijícím náborem černých duší (na dvě nová místa ve Výkonné radě měli Severočeši nárok právě díky velkému nárůstu členů). Také fakt, že ODS na Ústecku už nemá mezi svými krajskými stranickými špičkami muže soudně stíhaného, spolu se změnou pravidel nabírání nových členů ukazují na snahu občanských demokratů zbavit se pověsti „strany pinglů“.

Kdo by si ovšem myslel, že v přímém přenosu sleduje pád údajně nejmocnějšího muže Chomutovska i severních Čech do bezvýznamnosti, neměl by dělat ukvapené závěry. Zdá se totiž, že Novákův vliv pramení ze zcela jiných zdrojů, než je aktuální postavení ve stranické hierarchii.

Nakonec to bylo znát i v litoměřické restauraci Koliba, kde se konal zmiňovaný regionální sněm ODS. Navzdory snaze změnit svoji pověst totiž působí severočeští občanští demokraté stále stejně. Každý pátý delegát tu vypadal jako vyhazovač z nočního klubu, při konverzaci tu létali „volové“, v předsálí se vedly debaty o nákupu jachet a parkoviště praskalo ve švech luxusními vozy se „speciálními“ poznávacími značkami (audi 5U6 0000 ústeckého primátora Jana Kubaty). A sám Novák tu vzbuzoval dojem přirozené autority, s nímž neustále někdo důvěrně rozmlouvá (někteří kolegové mu „zatepla“ sdělovali, co o něm vyzvídají novináři), a také v rozhovoru s Respektem působil sebevědomě jako někdo, kdo se nemá čeho bát. „Já všechny ty žvásty znám. Slyšel jsem taky, že mám s Řápkovou dítě a stavím jí baráky a takové hovadiny, jsou to všechno nesmysly,“ mává rukou nad svojí „kmotrovskou“ reputací. „Mně je úplně jedno, co se o mně píše a povídá, když to jsou všechno nesmysly.“

U Alexandra Nováka se ale nemusíme spoléhat jen na dojmy, o jeho vlivu svědčí jasné informace – bývá kupříkladu přítomen u všech důležitých jednání týkajících se ODS. Když se vyjednávalo o koalici se zelenými a ČSSD na chomutovské radnici, byl vždy u toho, byť v komunálních volbách nekandidoval a neměl ani žádnou funkci v chomutovské ODS. Když se pak tato koalice po odvolání zeleného poslance Přemysla Rabase z funkce šéfa Podkrušnohorského zooparku ocitla v krizi, která ohrožovala i tehdejší vládu, doprovázel primátorku Řápkovou na „urovnávací“ setkání s Mirkem Topolánkem na hrad Hněvín právě on. Nakonec i primátorkou Chomutova je Ivana Řápková právě díky Novákovi – přestože v komunálních volbách před osmi lety figurovala na kandidátce až čtvrtá, a někteří kolegové ji díky většímu počtu preferenčních hlasů dokonce přeskočili. A byl členem vyjednávacího týmu také po krajských volbách.„Moc kmotrů spočívá právě v tom, že nechybějí u žádného důležitého jednání,“ říká chomutovská zelená zastupitelka a někdejší ministryně Džamila Stehlíková a mluví o vlastní zkušenosti z doby, kdy byli zelení na radnici ještě součástí koalice. „Bez Alexandra Nováka se žádné jednání nehne.“

Z Chomutova na Floridu

K příčinám Novákovy nepostradatelnosti se ještě dostaneme, nejprve je ovšem třeba připomenout další „ingredience“ jeho pověstného vlivu. V Chomutově má Alexandr Novák pověst člověka, bez něhož se nerozhodne jediná veřejná zakázka, neuskuteční se jediný důležitý obchod a skrze svůj politický vliv uplatňuje své ekonomické zájmy.

Prostou procházkou po městě i pohledem do otevřených zdrojů, jakým je třeba katastr nemovitostí, je jasné, že Alexandr Novák zrovna nepatří mezi chomutovské „nepřizpůsobivé“, kterým exekutoři primátorky Řápkové zabavují dávky. Na stráni s výhledem na město si staví majestátní dvouposchoďovou vilu s vnitřním bazénem a domácí posilovnou, o níž místní mluví jako o „hradu“, v centru pak spolu s manželkou vlastní další dva domy a pozemky. Další rozsáhlé nemovitosti pak v Chomutově patří Novákově švagrové Janě Šilhánkové či firmě Multitechnik, již Novák na počátku devadesátých let pomáhal rozběhnout a která je dnes psaná na sestru jeho manželky Evy.

Novákovo podnikání i vlastnictví nemovitostí se ovšem neomezuje pouze na Česko, Respektu sdělil, že vlastní firmu ITG sídlící na americké Floridě. „Je to obchodní firma, která obchoduje se vším možným, ale hlavní komoditou jsou díly pro čerpací stanice,“ říká Novák. Z floridské obdoby českého katastru nemovitostí pak vyplývá, že firma – čili fakticky její vlastníci – před šesti lety koupila dům v pobřežním floridském městečku Lake Worth.

Novák říká, že jeho bohatství je výsledkem poctivého podnikání. „Já vím, jak podnikám, a vědí to lidé, kteří mě znají, nebudu se zodpovídat z nějakých povídaček,“ říká. Jeho kritici naopak mají za to, že alespoň k části majetku přišel díky zvýhodněným podmínkám, které mu přinesly politické kontakty a vliv. Přitom sami přiznávají, že taková podezření jsou jen obtížně dokazatelná, nicméně jisté náznaky tu jsou. Kupříkladu podezření, že využívá politických kontaktů ve svých ekonomických aktivitách.

To se objevilo u firmy Real Estate, v níž sedí manželé Novákovi v představenstvu, jemuž předsedá Novákův kolega z ODS Daniel Ježek, a švagrová Jana Šilhánková je zde předsedkyní dozorčí rady. Firma totiž před časem lacino koupila a pak se čtrnáctimilionovým ziskem prodala energetické společnosti RWE Transgas Net pozemky, přes něž povede plynovod. Novák říká, že to bylo jen obchodní štěstí a náhoda. „Vlastnili jsme ty pozemky čtyři nebo pět let, to se ještě o plynovodu vůbec nemluvilo.“ Vedení RWE Transgas Net bylo svého času jiného názoru a v novinách jeho zástupce hovořil o podezření na spekulaci a firma hrozila právními kroky, k nimž nakonec nedošlo. „Transakce proběhla za standardních podmínek a cenu v místě obvyklou,“ říká dnes jednatel firmy RWE Jan Nehoda.

Alex to zařídí
Se zjišťováním, proč si Nováka jeho kolegové tak cení, že ho vytrvale posílají na vrcholná jednání, je ovšem potíž – není to právě téma, z něhož by v severočeské ODS skákali po novinářských dotazech nadšením. Chomutovská primátorka Ivana Řápková či chomutovský poslanec Jiří Polanský rozhovor odmítají. „Znám ho řadu let a to je všechno, co vám k tomu řeknu,“ tvrdí Polanský. „A nebudu vám sdělovat důvod proč.“ Další odpovídají ve smyslu „nic nevím, nic si nemyslím, nic si nepamatuji“ – jako třeba někdejší ministr a další kontroverzní postava severočeské ODS Aleš Řebíček.

Případně to vysvětlují tím, že respekt u kolegů Novák má coby „bývalý úspěšný starosta a senátor“, který si „opakovaně získal voliče“. S tím lze ovšem polemizovat – do Senátu se Novák dostal s odřenýma ušima, když v druhém kole o 1300 hlasů porazil vítěze prvního kola z KSČM, a za šest let strávených v horní komoře proslul hlavně tím, že se zařadil mezi senátory, které jejich kolegové vydali k trestnímu stíhání. A stejná příčina zastiňuje i Novákovo starostování v Chomutově – trestní stíhání, které později vyústilo v obžalobu a soud, se týkalo třiačtyřiceti milionů korun, které dorazily na Novákův účet u rakouské banky na přelomu tisíciletí a o nichž policie i státní zástupce tvrdí, že je Novák dostal jako úplatek za zprostředkování prodeje městských akcií dvou energetických společností (další podrobnosti k soudu viz rámeček Soud – nové kolo na spadnutí).

Nad těmito námitkami ovšem lidé ze severočeské ODS i jejich straničtí kolegové jinde mávají rukou – dokud prý nebude odsouzen, platí presumpce neviny.
Jiní Novákovi kolegové jsou ovšem ochotnější a spolu s hlasy politických konkurentů a znalců místního prostředí skládají obraz muže, jehož vliv se neodvíjí od oficiální stranické pozice nebo před lety zastávaných funkcí. „Znám ho od doby, kdy byl starostou, a vždy to byl člověk, na jehož argumenty celá řada lidí slyšela,“ říká teplický občanský demokrat a člen nejužšího vedení ODS Petr Fiala. „Je to prostě určitý typ silné a vlivné osobnosti.“ Ale hlavně – právě on prý dokáže „zařídit“ nejlepší výsledky. V krajských volbách tak kupříkladu sice ODS ztratila v porovnání s předchozím hlasováním celou polovinu hlasů a Ústečtí dosáhli jednoho z nejhorších výsledků v rámci strany, partaj tu nakonec vládne ve velké koalici s vítěznou ČSSD. „Na to, jak ty volby dopadly, tak ti vyjednávači nebyli neobratní – výsledek zabezpečuje ODS stále nějakou pozici při rozhodování,“ říká Fiala, který sám nakonec šéfuje finančnímu výboru Ústeckého kraje.

Schopnost „věci zařídit“ přičítají Novákovi kolegové prosté síle jeho osobnosti, jeho kritici spíše léta budované husté síti kontaktů. „Za dobu, co byl starostou, si vytvořil kolem sebe skupinu lidí, kteří jsou mu oddaní,“ vysvětluje bývalý Novákův obchodní partner, podnikatel Antonín Rais. „Zavázal si je nejrůznějšími způsoby – sháněl jejich firmám dotace, dostávali veřejné zakázky. Týká se to hlavně stavebních firem.“ Rais stejně jako nikdo další nechce být příliš konkrétní, protože opět zůstává pouze u podezření. Znovu ovšem máme po ruce pár indicií – firmy, které často dostávaly zakázky od města, pak sponzorovaly ODS. Jednu dotační aféru dokonce (bez výsledku) šetřila policie – na konci devadesátých let totiž komise na ministerstvu průmyslu a obchodu rozdělovala 250 milionů korun jako podporu zaměstnanosti na Ústecku. Novák byl jejím členem a policii zajímal hlavně fakt, že část peněz dostala firma Novákova bratra či další podnik, v němž v tu dobu figurovala Novákova švagrová.

Jak na kmotry
Občanští demokraté jsou přesvědčeni, že bývalý senátor přijde o zásadní část svého vlivu odchodem z poslední funkce v partaji, a většinou mají za to, že k vítěznému souboji s „kmotrovstvím“ změny vnitřních pravidel strany postačují. Mimo ODS ovšem zní i názory, že povaha Novákova vlivu je hlubší. A že v zájmu očisty je třeba udělat komplexní soubor protikorupčních kroků, o nichž se právě nyní tolik debatuje – třeba zákaz anonymních akcií, případně stop pro firmy s tímto typem vlastnictví ve veřejných soutěžích. „Platí to obecně – pokud nebudeme vědět, kdo za koho lobbuje, tak nám budou dál unikat veřejné prostředky,“ říká Džamila Stehlíková ze Strany zelených.

Pečlivější pohled na některé kontroverze obklopující chomutovského exstarostu ovšem naznačuje, že i bez speciálních nových zákonů má vliv à la Novák své limity. Kromě znovu se rozbíhajícího soudu jsou to další případy firmy Real Estate. Proti plánům postavit další benzinku v centru Klášterce nad Ohří se ozvali obyvatelé a projekt nakonec neodklepli ani zastupitelé. Další benzinka, tentokrát v Jiříkově na Děčínsku, už sice stojí, ale tady zase neměli stavitelé v pořádku stavební povolení. Rumburský stavební úřad sice vydal dodatečné povolení, což je vcelku běžná praxe, udělil však firmě pokutu. Další pokuta je na cestě od odboru životního prostředí. „Nesmíme prozradit, kolik to je přesně je,“ říká mluvčí rumburské radnice Dagmar Žáková, „ale v obou případech je maximum milion korun.“

SOUD – NOVÉ KOLO NA SPADNUTÍ
Případ Novákova údajného uplácení má kořeny ještě v devadesátých letech, kdy Chomutov prodal městské akcie energetických firem německé společnosti s pomocí další firmy, která za to dostala od kupce neupřesněnou provizi. Policie a pak i státní zastupitelství na základě spolupráce s německou či kyperskou policií usoudily, že část této provize dostal Alexandr Novák. Vyšetřování se nicméně táhlo léta a na stůl věc dostala soudkyně Okresního soudu v Chomutově Andrea Martiníková až v roce 2005. Už tehdy bylo jasné, že rozsudek hned tak nepadne – v jejím diáři tehdy čekaly na vyřízení další tři stovky případů.