Slabší, než si myslíme

Už jsme si zvykli na představu, že začíná čínské století. Strnulý, nekonkurenceschopný Západ nevyhnutelně uvolní místo v čele planety efektivnímu, dobře šlapajícímu čínskému stroji. Během čekání na směnu peněz v bance ve Čchung-čchingu, desetimilionovém městě ve střední Číně, si tím ale člověk přestává být úplně jistý.

Devět zaměstnankyň banky si v tu chvíli prohlíží cizincův cestovní pas a společně přemýšlí, jak splnit jeho přání – směnu dvou set dolarů na místní jüany. Po půlhodinovém čekání se vše povede, slečna za přepážkou několikrát pomalu, bankovku po bankovce, přepočítá valuty. A zkontroluje, jestli je formulář nutný ke směně peněz vyplněný správnou propiskou (povolena je jedině černá, modrou barvou vyplněný dokument je neplatný). Nakonec se tedy transakce zdařila – na rozdíl od předešlé banky, kde to z neznámých důvodů vůbec nebylo možné.

Je to jen banální historka o banálním problému. Je ale jednou z řady drobností, které cestujícího po Číně utvrzují v přesvědčení, že navzdory novým rychlovlakům a stále vyšším šanghajským mrakodrapům bude Čína dohánět Evropu a Ameriku mnohem déle, než se při pohledu z Evropy zdá. A to právě kvůli podobným zdánlivým maličkostem, které se odstraňují obtížněji, než se staví výškové budovy a mosty.

Několik ale

Ekonomické statistiky samozřejmě působí přesvědčivě. Výkon čínského hospodářství je dnes sedmkrát vyšší než před třiceti lety. Křivky hrubého…