Miliarda na nákupech
„Čínu už nemůžeme srovnávat s naším komunismem,“ říká Petr Němec, který pracuje pro globální obchodní řetězec v Číně
Na rudém gauči podřimuje mladý muž. Na vedlejším zeleném křesle si hoví další, okolo spáčů prochází průvod mladých párů a rodin s malými dětmi. Mrknou se zběžně na křeslo a na gauč. Někteří se ho dotknou, tak aby neprobudili spáče, a kráčí dál do místnosti plné manželských postelí. Na jedné spí v dekách zabalené dítě a jeho otec. Na příjemné matraci jiné postele si ustlala mladá žena a dívá se na iPhonu na film. Jiná paní si sem přišla číst knihu. Vůbec si nevšímají desítek kolemjdoucích, kteří okukují nábytek, na němž odpočívají. A kteří asi také vybírají volnou pohovku, na které by se alespoň na chvilku rozvalili.
Je nedělní odpoledne a pekingskou pobočkou nadnárodního řetězce Ikea proudí tisíce lidí. Tak jako každý víkend. Někteří si přišli koupit nový nábytek. Jiní se jen chtějí podívat na postel, na niž teprve šetří. Další s sebou přivedli truhláře, kteří vybraný výrobek okouknou, změří a zhotoví za nižší cenu. Všichni si ale přišli nábytek Ikea ozkoušet, osahat, „oležet“ – proto je zdejší chaotická atmosféra nesrovnatelná s tou v evropských pobočkách švédského řetězce.
Motor Evropy
Ikea začíná neoddělitelně patřit k domácnostem nové, rychle bohatnoucí čínské střední vrstvy. Produkci značky, která je v Evropě synonymem laciného (a zároveň designérsky přitažlivého) zboží, si tady kupují…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu