Anketa: WikiLeaks a diplomacie

TOMÁŠ KARÁSEK

ředitel Výzkumného centra, Asociace pro mezinárodní otázky

Do určité míry asi ano. Zatímco nelichotivá vyjádření na adresu světových státníků jsou spíše prkotinou, skutečnost, že se z WikiLeaks dá vyčíst, kteří úředníci nebo představitelé států poskytují např. USA citlivé (ne nutně tajné) informace, je potenciálně nebezpečná a může poškodit dlouhodobě budované kontakty. Na druhou stranu, nejvýraznější změny lze očekávat ne v práci diplomacie jako takové, ale v nakládání s informacemi. Jen doufejme, že to bude posun k lepšímu a nezkomplikuje to tok informací nad nezbytně nutnou míru.

JAN KOHOUT

bývalý ministr zahraničí

K únikům citlivých informací či přímo utajovaných skutečností docházelo i v minulosti, a to ve všech diplomaciích či armádách. Rozdíl je tentokrát ve velkém počtu těchto zpráv a v tom, že nebyly získány klasickými špionážními metodami ani za účelem jejich využití, ale jen zveřejnění. Na diplomacii tento fakt nebude mít žádný dramatický dopad. Informace, i citlivé, se budou stále psát a posílat, bez nich není možné efektivně fungovat, jen se posílí prvky administrativní bezpečnosti, osobní bezpečnosti i způsoby šifrování. Jinými slovy, zprávy budou lépe šifrovány, bude limitovaný malý okruh příjemců a ti budou důkladně prověřováni.

JIŘÍ SCHNEIDER

1. náměstek Ministerstva zahraničních věcí

Pevně věřím, že nynější senzace, vyvolaná publikací amerických diplomatických dokumentů na serveru WikiLeaks, po čase utichne. Nedomnívám se, že nějakým výraznějším způsobem ovlivní práci diplomatů. Smyslem diplomacie i v mediálním světě nadále zůstává důvěrná výměna názorů v omezeném okruhu účastníků. Pokud se tato aféra naší práce nějak dotkne, pak větší opatrností v oblasti vnitřní komunikace. Takto masivní únik informací je dokladem toho, že sdílení citlivých informací s sebou nese nemalá rizika. Ta je třeba minimalizovat omezeným přístupem a důslednou ochranou získaných dat.

MARTIN PALOUŠ

velvyslanec, stálý představitel ČR při OSN v New Yorku

Americkou diplomacii to ovlivňuje už nyní a i jinde asi probíhá diskuse, jak se s fenoménem WikiLeaks vyrovnat. Mám-li odhadnout její výsledek, pak tvrdím, že k nějaké revoluci na základě „senzačních“ odhalení otiskovaných v posledních dnech na stránkách světových deníků nedojde. Současně platí, že diplomacie se v průběhu dějin mění neustále. To, že dnes může používat internet, je výhodou usnadňující komunikaci způsobem, o němž se diplomatům minulosti ani nesnilo. Že ale tato báječná komunikační síť je přes všechna utajovací opatření stále děravá – vždy tu hraje primárně roli nikoli technika sama, ale lidský faktor –, je skutečností, s níž se bude muset díky této kauze počítat.