11 vládců stávky
Odboráři vyhlásili 8. prosinec svátkem všeobecné naštvanosti. Kolik lidí vyjde do ulic jej slavit?
Dveře zasedací místnosti se co chvíli otevřou a vypustí ven člověka s telefonem na uchu. Ti lidé rázují dlouhou chodbou kolem nástěnky s informací, kam lze ještě zajet na zimní rekreaci či kde se tu v Domě odborových služeb dají zakoupit ponožky odpuzující klíšťata, a vydávají telefonické pokyny. Ve tváři mají přitom vepsanou důležitost okamžiku: za dveřmi jich zasedá celkem jedenáct a právě organizují stávku, která má tuto středu 8. prosince přilákat do ulic jednadvaceti měst nespokojence s vládní politikou.
Když po pár hodinách schůze krizového štábu končí, v zasedačce zůstává hromada obálek. Do nich teď zaměstnanci odborů vloží nálepky s logem stávky, odnesou je na poštu a rozešlou do nemocnic, škol, úřadů a kulturních institucí. S mottem „Nejsme poddaní žádného Dráb(k)a“ se funkcionáři z odborové centrály snaží během pár zbývajících dní vyburcovat zaměstnance právě těchto institucí k co největší účasti na protestním zastavení práce. Říkají si „my z ropo“ a znamená to, že jsou představiteli odborových svazů zahrnujících rozpočtové a příspěvkové organizace, jichž se týkají úsporné škrty nedávno prosazené vládou, schválené parlamentem a podepsané prezidentem. Ústava stávku připouští jako krajní nástroj k prosazování zájmu zaměstnanců, podle odborářů z „ropo“ krajní nouze v české společnosti právě nastala. A i když je desetiprocentní snížení peněz z balíku…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu