Zima bez kouře

„Má to své výhody a nevýhody,“ je moje nejoblíbenější věta. Dá se aplikovat vždy, i tehdy, když už člověk opravdu neví. Je možné to říct o autu, o psovi nebo o pratetě. Také o kamnech. Zjevná výhoda je, že je od nich teplo, nevýhoda je, že do kamen se musí přikládat dřevo, které se musí nosit ze sklepa a které kouří, a to zpravidla do pokoje. Řešení bylo až doposud jediné. Říct si „všechno má své výhody a nevýhody“ nebo třeba „není růže bez trní“ anebo „není ohně bez kouře“, moudře pokývat a jít zamést rozšlapaný popel kolem kamen.

Jenže civilizace pokročila. A tak v letošní tisícileté zimě budeme používat oheň, jaký při minulé tisícileté zimě ještě neměli. Je to oheň bez kouře, bez sazí, bez popela, bez komína, zato s designem. Několik velmi elegantních firem začalo vyrábět domácí krby a kamna na líh. Že prý je to „nezbytná součást dnešního životního stylu“, což je sice také věta, kterou lze aplikovat na všechno, možná s výjimkou pratety, ale na nablýskané lihové krby se hodí zvlášť dobře.

Přitom v podstatě tato vymoženost funguje stejně jako třeba pratetin lihový vařič. Vezme se líh, nalije se do nádobky s hořákem, zapálí a již se line červená záře a čistý, trochu chemický pach spalovaného lihu.

Ten vhodně doplňuje všechny ty čisté, hladké a lehce sterilní interiéry v katalozích firem na lihové krby. Jsou na…