Euro prožívá zatím vůbec nejdramatičtější okamžiky své existence. Irská krize (a nákaza Portugalska a Španělska) je bolestivější a nebezpečnější než jarní krize řecká.
Hlavním důvodem je to, že v případě řecké krize na jaře jsme si ještě mohli myslet, že z této šlamastyky vede nějaká schůdná, viditelná cesta ven. Teď už ale víme, že nevede.
To, že pomoc Irsku neřeší hlavní problém, pochopily trhy tentokrát už za pár hodin. Na řadu přijdou další státy, které budou potřebovat finanční pomoc, ale tzv. ochranný val (EFSF), který vytvořily státy eurozóny letos v květnu, není dost velký a žádný větší v tuto chvíli nelze vymyslet. Trhům je jasné, že finanční zásoby ochranného valu vystačí možná ještě na záchranu Portugalska, ale nikoli Španělska a dalších.
Irským bankám půjčuje a pomáhá sice také Evropská centrální banka, jenže je možné, že tím překračuje své pravomoci a to může mít dohru u soudů.
Samotné Irsko se ocitá mezi dvěma mlýnskými kameny ekonomických projekcí. Vychází sice vstříc eurozóně (hlavně Německu) a slibuje další škrty i zvyšování daní, jenže Mezinárodní měnový fond, který dal do ochranného valu třetinu peněz, má prý opačný názor: další škrty nechce, protože zabijí ekonomický růst, a tak ještě více zhorší deficit. Stejná hrozba může platit i pro Portugalsko a Španělsko: další škrty a zvyšování daní mohou natolik zabrzdit růst, že kýžený efekt se nedostaví a situace se jen zhorší.
Krize institucí…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
