Lepší jedna po ránu
Po tradiční podzimní sklizni se řada českých domácností proměnila ve výrobnu marmelád či povidel. Na Moravě to ale v tajných sklepeních bublá a voní švestkovým kvasem. Jedním ze známých degustátorů a výrobců domácí slivovice je i režisér Břetislav Rychlík.
Jakou jste měl letos úrodu a kolik litrů slivovice si z ní slibujete?
Letos nebyla moc dobrá úroda, dlouho byla zima a hodně deštivo. To pak plody popraskají a začnou hnít. Musel jsem proto od kamarádů koupit nějaké přebytky. Jinak pálím povětšinou z patnácti stromů: ze zhruba tří set kilo švestek asi tak třicet litrů. Pálím v „Domaníně či Zádveřicách“, což jsou krycí názvy pro pálení v noci a tajně, na tom zvyku se dodnes nic nezměnilo. Takže vám už nic víc neprozradím.
Za komunismu bylo domácí pálení trestným činem. Jak je to dnes?
Podle zákona si můžete vypálit až čtyřicet litrů pro vlastní spotřebu. Dříve to byl takový underground a ještě dnes vám nikdo otevřeně nepřizná, že má doma pálenici. Oficiálně se ale vždycky chodilo pálit jen do těch státních, protože úředně vystavený certifikát pomáhal krýt pálení načerno. Státní palírna ale nepracovala kvalitně. Otec byl vždycky naštvaný, protože mu jeho pečlivě připravený kvas smíchali s kvasem někoho jiného a pak to hromadně vypálili. Navíc povětšinou potomkům sedláků, kterým komunisté sebrali třeba úplně všechno, se nechtělo ještě poníženě platit za úřední pálenici.
Jak pálení načerno vlastně probíhalo?
Pálenice se vyráběly snad úplně ze všeho, třeba i z hlavně kulometu. Mezi rodinami probíhaly soutěže, a dokonce se…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
