Po určitém zklidnění během léta propukla nyní „krize eura“ znovu s plnou silou.
Rizikové prémie u irských dluhopisů dosáhly během minulého týdne hned několika rekordů.
Poté, co byl řecký schodek za rok 2009 uzavřen na 15 procentech, ukazuje se, že schodek za letošní rok bude činit 9,3 procenta (odhadováno bylo 7,8 procenta). Řecko nemá šanci splnit slíbené cíle a stává se de facto insolventním. Stále více investorů si myslí, že Řecko a Irsko směřují k restrukturalizaci dluhu, tedy formě státního bankrotu.
Příčinou je asi i řešení, které před pár týdny navrhlo Německo a předběžně s ním souhlasila Evropská rada: od roku 2013 musí na základě technické změny Lisabonské smlouvy vzniknout nová evropská instituce, která má nahradit tzv. ochranný val. Součástí plánu má být možnost očesání dluhopisových investorů, tedy něco, o čem Unie či eurozóna donedávna nechtěly uvažovat.
Jenže s tím, jak se o tomto donedávna „tabu“ začalo znovu diskutovat, začali brát investoři možnost státního bankrotu vážně. To politikům v Evropské radě nikdo neporadil, že podobně neblahý vývoj, podobná reakce trhu, hrozí?
• Příznačný je opět fenomén pojmenovávání či lingvistický exkurz. Zatím tu máme Evropský fond finanční stability – doslova European Financial Stability Fund (někdy též Facility, tedy „zařízení“), zkratka je EFSF – bude se to…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
