Koalice se – jak známo – rozhodla předložit balík škrtů v režimu tzv. legislativní nouze. To si můžeme též představit jako jakési rychloschvalování zákonů, které omezuje možnost diskuse (a parlamentní oponentury). Jde mimo jiné o to, aby tyto zákony stačil schválit ještě „starý Senát“, ve kterém dominuje pravice.
Toto jednání koalice vyprovokovalo celkem logicky velkou nevoli opozice, která chce postup vlády napadnout u Ústavního soudu. A objevily se i mnohé mediální úvahy na téma úpadku parlamentní politické kultury. Potřebovala vláda skutečně silácky demonstrovat, že se nebude s opozicí bavit? Chce válcovat, přetlačovat a rozhodovat sama?
Zdá se spíše, že vláda potřebovala vyslat signál do vlastních řad, dát najevo, že má už něco důležitého hotovo. Důvody jsou zřejmé. Před volbami vláda promarnila hodně času. Tahanice okolo koalice v hlavním městě dále zhoršují vztahy mezi ODS a TOP 09. Výrazné oslabení strany Věci veřejné po volbách vyvolává otázky o síle reformní vůle této strany. A koalice se chtěla určitě také vyhnout střetu s odbory a schválit vše dříve, než přijdou demonstrace nebo možná stávky. A v neposlední řadě je tu průšvih s fotovoltaikou. Mocná sluneční lobby sbírá sílu k protiútoku a obavy z toho, že při dlouhém schvalování budou poslanci rozebráni parciálními zájmy, jsou docela důvodné.
Navíc vzato věcně – co bychom při dlouhých parlamentních rozpravách asi tak důležitého slyšeli? Že jde o škrty plošné…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
