Rozmařilost, nebo nutnost? Přechody pro zvířata stojí miliardy

Fungují jako srozumitelný obraz rozmařilosti. Před dvěma lety je bývalý premiér Topolánek uváděl jako jeden z hlavních důvodů, proč se tu staví tak bezpříkladně drahé dálnice. Dnes ministr životního prostředí Pavel Drobil vysvětluje, že jenom kvůli nim musí do Bruselu vyslat týmy úředníků, aby tam vyjednali složitý přesun miliard z jednoho eurofondu do druhého. Přechodů přes rychlostní silnice a dálnice budovaných nikoli pro lidi, ale pro zvířata máme v Česku všeho všudy čtrnáct; a stavba dalších se aktuálně kvůli vládním škrtům neplánuje. Přesto se pravidelně dostávají do centra pozornosti. Především jako symbol ad absurdum vyhnaných požadavků „ochranářů“ a „ekologů“, které komplikují a prodražují dálniční stavby. Při bližším pohledu se ale ukazuje, že za přemrštěné ceny tuzemských komunikací ekodukty nemohou. Problém s nimi je jinde.

Stále hustší

Jak potvrzuje pohled do mapy, česká krajina je třeba ve srovnání se sousedním Německem nebo Rakouskem stále ještě docela průchodná. Kolem celé země lze celkem nerušeně putovat po opuštěných pohraničních horách a i ve vnitrozemí se najdou rozsáhlá volná území: od vojenských újezdů až třeba po řídce osídlenou krajinu Vysočiny. Což prospívá nejen trampům, ale také široké škále živočišných druhů, pro které jsou daleké cesty nezbytnou podmínkou ke zdárnému přežívání. „Zvířata u nás zatím mají hodně možností, kudy se přesouvat,“ říká Václav Hlaváč z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, který se migrací zvířat zabývá. Trendy však naznačují, že v rozkouskování krajiny různými druhy staveb rychle doháníme naše západní sousedy. „Překážky v posledních letech přibývají obrovským tempem,“ dodává Hlaváč.

V Česku mizí každým dnem pod různou zástavou patnáct hektarů původně volné zemědělské půdy (tedy přibližně plocha patnácti fotbalových hřišť). Dosud volná pole se navíc často mění na pastviny zajištěné elektrickými ohradníky. Největší překážkou pro volný pohyb se ale stávají silnice, přesněji houstnoucí doprava na nich. Na dálnicích a silnicích dnes projede denně až třikrát víc aut, než tomu bylo před třiceti lety (z deseti tisíc na třicet tisíc aut za den). A šance pro zvířata, jak bezpečně přejít dopravní tepny i lokální silničky, se tak za posledních třicet let podle propočtů expertů snížila o třicet procent, přičemž přehrazování krajiny silnicemi má dále stoupat, stejně jako provoz na nich. Počty usmrcených zvířat jsou přitom ohromující: pod koly aut skončí každý rok třeba půl milionu zajíců. Zdokumentovaná jsou i úmrtí vzácných zvířat: například v devadesátých letech srazil na severní Moravě kamion malého medvěda.

Na cestě

S mosty pro zvířata je zatím v Česku mizivá zkušenost. První vznikl teprve před deseti lety za sto milionů korun na rychlostní silnici R 35 spojující Lipník nad Bečvou s Olomoucí a teprve nyní se dávají dohromady data, jak zvířata existující přechody vlastně využívají. Sami zastánci výstavby ekoduktů přitom předpovídají, že ne všechny dosavadní stavby se ukážou jako smysluplné. Mosty přes dálnice se totiž paradoxně nestavějí kvůli nejhojnějším – a proto také nejvíc masakrovaným – druhům, jako jsou zajíci či vysoká, ale kvůli vzácným a chráněným zvířatům, jako jsou třeba vlci nebo losi, jejichž množství u nás se dá spočítat na prstech dvou rukou. „Samozřejmě že ekodukty využívají i menší zvířata,“ říká vedoucí oddělení druhové ochrany na ministerstvu životního prostředí Jan Šíma. „Staví se ale jenom tam, kde je budou využívat zvlášť chráněné druhy velkých zvířat. Jinak takhle nákladné stavby neobhájíme,“ dodává. Zatímco menším a na civilizaci zvyklejším zvířatům totiž stačí malé podchody pod frekventovanými silnicemi, aby se úspěšně dostala na druhou stranu, u velkých zvířat platí, že potřebují pro bezpečné překonání dálnice luxusně prostorné přechody. Studie z Česka i ze zahraničí doporučují šířku okolo sto metrů s tím, že součástí stavby mají být protihlukové bariéry a vysazené keře, aby plaché jedince neodrazoval hluk z dálnice nebo pohled na svištící auta.

Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že pokud se podaří most dobře vyprojektovat, užívají ho zvířata denně po celý rok. Sto metrů široký zelený most na chorvatské dálnici spojující Záhřeb s Rijekou v pohoří Gorski kotar tak podle měření tamních biologů využívá patnáct velkých zvířat denně od srnců přes vlky až po medvědy. Jestli takhle dobře budou fungovat i české zelené mosty, se teprve ukáže. Některé stojí poblíž rozrůstajících se rušných obcí, jinde může zvířata odradit nevhodně umístěné osvětlení, nákladné ekodukty přemosťující nově otevřený pražský okruh jsou dokonce postavené mimo dálkové migrační trasy velkých zvířat. Ekodukty by se přitom měly stavět právě kvůli nim. „Problém je v tom, že jsme tyhle trasy neměli uceleně zmapované,“ vysvětluje Václav Hlaváč z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. To se ale teď má změnit. Hlaváč společně s dalšími experty právě dokončuje mapu zachycující podle dosavadních zkušeností a modelových výpočtů trasy velkých zvířat pro celou republiku, které jsou vybrány tak, aby na nich bylo co nejméně překážek. Mapa migračních cest velkých zvířat se bude používat jako závazný podklad pro územní plánování. „Bude z toho jasně vyplývat, jestli má smysl tu stavbu budovat, nebo ne,“ doplňuje Hlaváč.

Kde ty peníze jsou?

Chaos, který dnes panuje při stavbě zelených mostů, dobře charakterizuje aktuální situace na severní Moravě, kde nově vzniklá dálnice D 47 přetnula migrační cesty velkých zvířat přicházejících do Česka přes hranici z Polska a Slovenska. Podle pět let starého zadání od ministerstva životního prostředí tu měl vzniknout zelený most pro velká zvířata. Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD) si ale u ministerstva životního prostředí prosadilo výjimku s tím, že vytvoří pro zvířata takzvaný zelený koridor, který zvířata navede do průchodu pod dálničním mostem. Ten však splňuje parametry pro komfortní průchod velkých zvířat jen s odřenýma ušima. Jak ukázaly zahraniční studie, podchody jsou pro velká zvířata daleko méně atraktivní než nadchody (ty využívají pětkrát víc), konkrétní podchod pod dálničním mostem na D 47 má navíc z jedné strany zvýšeným terénem zatemněný průhled, což zvířata odrazuje. To, co ale experty sledující migraci zvířat na severní Moravě dráždí nejvíc, je fakt, že ŘSD proplatilo stavitelům osmdesát milionů za původně plánovaný – a samotným ŘSD potom zamítnutý – ekodukt. „Už rok je žádáme, ať nám pošlou doklady, za co ty peníze byly přesně utracené. Ale bez výsledku,“ říká Miroslav Kutal z olomoucké odbočky Hnutí Duha, který se specializuje na migraci velkých zvířat na severní Moravě.

Zástupci ŘSD lidem z Hnutí Duha v e-mailech opakovaně vysvětlují, že za stavební práce byla dopředu sjednaná pevná částka, a „z tohoto důvodu nelze konkrétně vyjmenovat, za jaké služby, za jakou práci nebo za jaký materiál ŘSD zaplatilo“. „Informoval jsem se na ten případ,“ říká nový šéf ŘSD Jiří Švorc. Ředitelství prý zaplatilo stavitelům třicet milionů korun za přípravné práce na ekoduktu, potom ale změnilo plány a zbylá částka ze zmiňovaných osmdesáti milionů už šla na přípravu koridoru, který má ekodukt nahradit. ŘSD tak podle něj ušetřilo, protože původní přechod pro zvířata měl stát 230 milionů korun, cena za současný koridor bude ale o sto milionů nižší. Ani on však není schopen říct, za co přesně se peníze utratily, s tím, že detailnější podklady nemají jeho podřízení k dispozici. Tenhle zmatek v účetnictví ukazuje, proč jsou ekodukty – a vůbec všechny dálniční stavby – v Česku dražší než ve zbytku Evropy. „Podle našeho srovnání se v Evropě staví ekodukty třikrát levněji než u nás,“ tvrdí Miroslav Kutal z Hnutí Duha. Jeho organizace si to ověřila i na případě chystaného zeleného mostu, který se chystá na severomoravské silnici I/11. Zatímco ŘSD projekt osmdesát metrů širokého ekoduktu ohodnotila na 340 milionů korun, podle alternativní studie objednané Hnutím Duha u Českého svazu stavebních inženýrů by se stavba dala pořídit o polovinu levněji.

„Všechny projekty teď přehodnocujeme,“ říká na to šéf ŘSD Jiří Švorc. „Vznikaly v době, kdy se nemuselo šetřit. Teď ale máme o polovinu nižší rozpočet a hledáme cesty, jak podobné stavby zlevnit.“