Barma před volbami
Jak rozumět politickým změnám v zemi Aun Schan Su Ťij
Na otázku, kdy už padne na Kubě komunismus, odpovídají optimisticky naladění Kubánci obvykle slovy – až umřou bratři Castrové. Na opačné straně zeměkoule v Barmě, nově zvané Myanmar, mají podobné otázky, ovšem bez takhle srozumitelné naděje. Existence tamní anonymní junty nebyla nikdy závislá na přežití konkrétních osob a podle průběhu posledních dvaceti let se zdá, že jí nic neotřese. Co se ale mění teď, kdy generálové chystají na začátek listopadu volby, jichž se smí účastnit i opozice?
Opozice u jezera
Přehlednost, s jakou existovaly komunistické diktatury za studené války, je dávno pryč. Rozpadem Sovětského svazu přestalo fungovat Rusko jako vývozce svého režimu, a porozumět situaci v jednotlivých zemích je o poznání těžší. Platí totiž, že co totalitní stát, to trochu jiný systém. Severní Korea drží dál stalinismus v nejhorší podobě. Čína de facto buduje kapitalismus, ale bez sebemenší tolerance politické opozice. Kuba dovolila velmi omezeně podnikat, netoleruje však ani opozici, ani liberální ekonomické reformy. A pokud jde o Barmu, ta toleruje existenci opozice, různými represemi ji ale drží v neškodné podobě. Ovšem díky tomu je dnes v Barmě i mimo ni (pomineme-li speciální případ dalajlamy) nejznámější symbol boje proti diktatuře s drobnými přestávkami už dvacet let vězněná vůdkyně opozice Aun Schan Su Ťij. Právě její osud vždy fungoval jako spolehlivý ukazatel toho…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu