Anketa: Vládní koalice prosadila, aby „citlivé“ zákony (jako např. zahraniční mise či rozpočtové škrty) schválil Senát ještě ve starém složení. Opozice mluví o atentátu na politickou kulturu. Má pravdu?

LUKÁŠ JELÍNEK

politolog, Masarykova demokratická akademie

Dosluhujícím senátorům nelze upírat právo plnohodnotně rozhodovat. Je ale věcí politické kultury, zda se zákonodárci, kteří již znají budoucí rozložení sil v Senátu, a tudíž i nálady voličů, (ne)vzdají práva přijímat kontroverzní rozhodnutí. Domnívám se, že by bylo korektní, kdyby se senátoři na sklonku funkčního období usnášeli jen o tématech nedělících společnost a o normách, jejichž přijetí nesnese odklad. Bohužel se opět potvrzuje nízká úroveň politického dialogu v ČR. Momentální politická většina mívá sklon bez debaty válcovat opozici či hledat procedurální kličky k prosazení svých záměrů i za cenu marginalizování role parlamentu.

TOMÁŠ NĚMEČEK

redaktor Lidových novin

1. Bohužel nemá, protože zdejší politická kultura má úroveň nastavenou o dost níž. I končící ministři po volbách podepisují velké zakázky.
2. Je ale pravda, že když před dvěma lety ODS chtěla nahonem protlačit smlouvy o americkém radaru, nakonec počkala na „nový“ Senát.
3. Ke cti senátorů ČSSD nutno říci, že jedenáct z nich nyní zvedlo ruku pro zvýšení počtu vojáků v Afghánistánu. Politické kultuře by pomohlo, kdyby byly vojenské mise takto vyňaty ze stranického zápasu.
4. U běžných zákonů bych si to na místě vlády odpustil. Stihne to vůbec do 13. listopadu, kdy končí „starý“ Senát?

DANIEL KUNŠTÁT

politolog, Sociologický ústav AV ČR

Laťku zdejší politické kultury lze dost obtížně posunout na nižší hodnoty, takže by se mohlo jednat jen o atentát na mrtvého. Navíc, permanentní přetahovaná opozice s vládou v rámci zákonodárného procesu (a zejména rozpočet je politikum par excellence!) je neodmyslitelnou součástí demokratického provozu. Vláda využívá všech legálních možností, jak prosadit své vize, opozice vyvíjí veškerou snahu, aby vládě co nejvíce znepříjemnila pohodlné vládnutí. Potud je vše v pořádku. Mnohem horší zprávou je, že stranické elity nadále nejsou schopny nalézt konsenzus v otázkách zahraničněpolitických priorit tak, aby alespoň v této oblasti nebylo nutné užívat tak trochu podloudných legislativních metod.

SILVIE LAUDER

Respekt

V ústavě se sice píše, že „mandát senátora nebo poslance vzniká zvolením“, ovšem další okolnosti zákonodárcům nedovolují jej vykonávat ještě nějakou dobu po volbách. Technicky tedy „starý“ Senát rozhodovat může. Otázka je, zda by měl. Zvlášť v tak zásadních otázkách, jako jsou zahraniční mise. Sociální demokraté by se nicméně s pohoršováním nad stavem politické kultury měli nejprve obrátit do vlastních řad – jedenáct senátorů ČSSD pro více vojáků v Afghánistánu ruku zvedlo.
A navíc se takto v minulých letech sami chovali v parlamentu i ve vládě: třeba nákup předražených pandurů dotáhla Paroubkova vláda až po volbách v roce 2006.