Jaký by měl být dobrý lídr na radnici? Odpověď se možná rýsuje v Liberci

Dobré jméno občanských demokratů ve městě Liberec stíhala v posledních letech rána za ranou. Jimi vedená radnice byla v podezření, že přihrává městské zakázky především spřáteleným firmám, územní plán měnila tak, aby protežovaní lidé vydělali na pozemcích, a dluh Liberce se vyšplhal na dvě miliardy korun, sumu podstatně vyšší než ve srovnatelných městech. Volební prohra visela ve vzduchu už od loňského zpackaného mistrovství světa v klasickém lyžování.

Větším překvapením než debakl ODS (získala 17 procent hlasů, o deset procent méně než obvykle) je však liberecký vítěz voleb, kandidátka nezávislých osobností a zelených Změna pro Liberec (dostala 21 procent hlasů), vedená členem Strany zelených Janem Korytářem. K triumfu přispěla nejen klesající obliba ODS, ale i to, že v pravicovém Liberci nešla kvůli vnitrostranickým hádkám do voleb TOP 09.

Vítěz voliče nalákal jednak osobností lídra (za poslední čtyři roky se do povědomí veřejnosti zapsal jako zastupitel, který hlasitě upozorňuje na neutěšené poměry ve městě) a jednak kandidátkou, na níž figurovaly lokálně známé osobnosti především z místního neziskového sektoru.

Liberec se nakonec stal jedním z pěti statutárních měst (vedle Karlových Varů, Mostu, Opavy a Českých Budějovic), kde největší přízeň voličů získal někdo jiný než zavedené strany. Jak se to stalo a co to pro město může znamenat?

Bojovník, nebo diktátor

Kouzlo nového vítěze voleb může poodhalit třeba jeho kolega, liberecký lékař Vladislav Chvála. Za Změnu pro Liberec koneckonců kandidoval především kvůli setkání s Janem Korytářem letos na jaře. Radnice chtěla prodat park blízko Chválova bytu jedné z libereckých firem. Tehdejší opoziční zastupitel města Korytář na svém webu Náš Liberec propagoval názor, že městská zeleň se prodávat nemá. „Nebýt jeho, ani bychom nevěděli, že se něco takového chystá. Mohlo to přitom skončit změnou územního plánu a zastavěním té plochy,“ vzpomíná Chvála. Oceňuje, že opoziční politik měl všechny podklady, dokázal argumentovat a vyburcovat lidi. Dnes má díky této aktivitě firma park jen v pronájmu, koupě se tím alespoň zkomplikovala.

Chvála si tehdy osobní zkušeností ověřil, že Korytář dokáže věci, které má umět dobrý lídr – popsat problém, strhnout lidi a uvažovat strategicky. Korytáře měl Chvála už předtím spojeného s rolí pro vrchnost nepříjemného bojovníka proti korupci a nepravostem. Jeho zpravodaj Náš Liberec psal o „mistrovství světa v tunelování“, zveřejňoval, jak hlasovali zastupitelé v kontroverzních kauzách – třeba při nevýhodném pronájmu Tipsport areny nebo prodeji panelových domů v Šimáčkově ulici jedinému zájemci.

Když před volbami Korytář Chválovi zavolal, zda nechce na jeho kandidátku, neváhal. Byl to dobrý tah, oblíbený lékař získal čtvrtý nejvyšší počet hlasů ze všech zastupitelů. Právě výběr lidí na kandidátce byl jednou z příčin úspěchu Změny pro Liberec. „Lidé nevolili podle stran, dívali se, kdo za ně kandiduje,“ říká Chvála. „Na naší kandidátce byly dvě desítky lidí, kteří vedou nějakou neziskovou organizaci. Lidé si jich váží: tohle opravdu nejsou lidé, kteří shání kšefty do vlastní kapsy.“

Zdaleka ne všichni ale o pravděpodobném primátorovi Liberce Janu Korytáři, osmatřicetiletém ekologovi, předsedovi sdružení Čmelák a někdejším krajském předsedovi Strany zelených, smýšlejí tak hezky jako Chvála. Ve městě má zároveň pověst člověka, s nímž se velmi těžko spolupracuje. Nerad na něj vzpomíná třeba současný místopředseda Strany zelených v Libereckém kraji Aleš Hoření. Před dvěma lety ho totiž Korytář vyškrtl z kandidátky pouhý den před krajskými volbami.

Jablko sváru mezi ním a tehdejším krajským předsedou Korytářem bylo v tom, že zatímco Hoření podporoval Martina Bursíka, Korytář fandil Daně Kuchtové. Škrt to byl sebevražedný, když se věc druhý den voleb rozkřikla, řada Hořeního příznivců na protest hlas zeleným nedala. Křeslo v krajském zastupitelstvu zeleným uniklo o šest desítek hlasů.

„Asi to nebylo politicky moudré,“ uznává dnes Korytář. Ve finále ničivého a dlouhodobého boje dvou zelených frakcí mu prý ujely nervy. Hoření by s ním už každopádně nikdy v jednom týmu být nechtěl. „Korytář jedná manipulativním způsobem, je populistický a lehce diktátorský,“ shrnuje své zkušenosti Hoření. „Lituji ty, kdo s ním budou muset spolupracovat.“ Podle něj se Korytář raději než schopnými lidmi obklopí těmi, kdo se jím nechají vést a budou s ním ve všem souhlasit. Vláda jednoho muže by samozřejmě pro město nebyla zrovna dobrou zprávou.

Jak se změní Liberec

Vyjednávání o koalici, která povede liberecký magistrát, pověst Korytáře jako člověka, který chce v týmu vždy hrát prim, do značné míry potvrzují. Kdyby se jeho Změna pro Liberec spojila se sociálními demokraty, Unií pro sport a zdraví a uskupením Liberec občanům, bylo by hned hotovo. Ale Jan Korytář jednání s lídrem posledně jmenovaného spolku, dosavadním opozičním zastupitelem Jiřím Šolcem, přerušil. Rozčílilo ho, že uskupení Liberec občanům (které má šest zastupitelů) chtělo víc míst v radě než Unie pro sport a zdraví (která má jen tři zastupitele). Korytář to smetl ze stolu s tím, že unie má schopné lidi, které by rád viděl jako své náměstky.

Zmíněné subjekty se nakonec v pátek večer přece jen na koalici dohodly. Liberec občanům si prosadil tři radní, ustoupil naopak v tom, že místo čtyř náměstků primátora jich bude mít město pět. „Byl to sňatek z rozumu,“ říká lídr Liberce občanům Jiří Šolc.

Pokud se stane primátorem, co udělá ze všeho nejdřív? „Sejdu se s úředníky magistrátu a šéfy městem řízených společností a uklidním je, že nejdu dělat revoluci a nechci všechny vyházet,“ plánuje Korytář. „Ale s těmi, kteří se aktivně podíleli na kauzách, které město poškodily, se budeme muset postupně rozejít.“ Z dob, kdy kauzy rozkrýval, má prý o chování úředníků dostatečný přehled. „Každý dostane možnost svůj postup obhájit. Možná mám vysoké nároky, ale úředník by měl být schopen odolávat tlakům politiků,“ říká Korytář. „Politický gauner může věci ohýbat jen do té míry, do jaké mu to státní správa dovolí.“

Korytář každopádně slibuje, že zastaví alespoň některé předražené a nesmyslné projekty svých předchůdců. Jako příklad uvádí kupoli ve dvoraně radnice, která má stát několik desítek milionů korun. A občany chce vtáhnout do debaty o tom, do čeho má město investovat – do Liberce totiž putuje půl miliardy korun z evropských dotací, o jejichž využití ještě většinou není rozhodnuto. „Budeme lidi zvát na setkání, rozesílat dotazníky, uděláme anketu na webu,“ nastiňuje model nového Liberce Korytář. „Chci, aby tu za čtyři roky byla jiná atmosféra, dětská hřiště, vybavené parky nebo městská tržnice. Jednoduše vše, co tady teď chybí pro každodenní kvalitní život.“