Dopisy

LEKCE ZE STÁTNÍCH MATURIT
RESPEKT 42/2010

V článku mne zarazil citát: „Státní maturity už nahradila firma Scio.“ Doufal jsem, že jde o ironii, ale text článku klade argumenty na podporu uvedeného sloganu.

Scio skutečně připravuje (a velmi úspěšně prodává) testy k přijímacímu řízení na řadu škol, středních a nyní i vysokých (byť silně pochybuji, že jich je skoro polovina). Jedná se ale zejména o testy studijních předpokladů. Smysl maturity jako závěrečné zkoušky je jiný, zde se netestují předpoklady ke studiu, jde o zkoušku znalostí. Tím nechci vůbec hájit systém státní maturity připravovaný společností Cermat, nemám o něm dost informací.

Testy studijních předpokladů společnosti Scio na mne ze začátku působily pozitivně, nicméně po letech jejich stále rozšířenějšího užívání nabývám dojmu, že jde o jakýsi nový druh dovednosti, který žáci ambiciózních rodičů vytrvale (a za náležité poplatky) trénují a zvyšují tím své šance. Dal bych přednost tomu, aby se žáci a studenti vzdělávali ve svých předmětech a oborech. Kriticky rovněž vidím masivní podporu společnosti Scio některými médii (zejména Lidové noviny), byl bych smutný, kdyby se k nim přidal i můj oblíbený Respekt.

Jan Rataj, Matematicko-fyzikální fakulta UK

DESET SVĚTOVÝCH ZPRÁV
RESPEKT 42/2010

Jsem opravdu překvapen, že ani v Respektu jsem si v krátké informaci o záchraně horníků ze zavaleného dolu v Chile nepřečetl, že záchranu provedli specialisté z americké firmy Center Rock, Inc. Čtenář musí nutně nabýt dojmu, že záchranu provedli chilští záchranáři. To, že v ostatních českých médiích nebyla o americké pomoci při záchraně horníků ani zmínka, mě nepřekvapuje. V případě Respektu jsem očekával nematoucí a úplné informování.

Jiří Zavadil, Vlašim

CESTA Z VEDENÍ MĚSTA
RESPEKT 42/2010

V uvedeném článku jsou jisté nepřesnosti. Konkrétně je uvedeno, že „V Českých Budějovicích … ODS skončila až čtvrtá“. Ve skutečnosti skončila třetí, jak je i v grafu u článku správně naznačeno. Dále uvádíte, že „v Chomutově … bodovalo sdružení PRO Chomutov … a jen těsně (o necelé procento oproti ČSSD) mu uniklo vítězství“. Ve skutečnosti to bylo o více než dvě procenta (20,06 v. 22,10). Teplických 43,17 procenta pro ODS označovat za „bezmála 45 procent“ je už jen věcí názoru.

Jan Klimenta, Vrchlabí

Za nepřesnosti v uvedeném článku se omlouváme. Vznikly tím, že uzávěrka volebního čísla Respektu byla ještě před vyhlášením oficiálních výsledků voleb.
Redakce

Proti kmotrům
Respekt 42/2010

V uvedeném článku autoři konstatují, že se „potvrdil propad zelených“. Takový může být jejich osobní dojem, ale čísla svědčí naopak o tom, že zelení propad zastavili a odrazili se ode dna.
Kandidáti Strany zelených se ucházeli o hlasy voličů na 238 kandidátkách a získali 324 mandátů ve 126 zastupitelstvech. Letošní výsledek je tak zcela srovnatelný s úspěchem z roku 2006, který byl tehdy dán především úspěšným vstupem do parlamentu. Úspěšnost našich kandidátů byla prakticky stejná: letos to byl zisk 1,36 mandátu na kandidátku oproti 1,46 z roku 2006 (2006: 323 kandidátek a zisk 470 mandátů).

O tom, že zelení jsou zpět, svědčí i to, že letos čelili mnohem horší výchozí situaci. Po prohraných parlamentních volbách, s vládou denně hovořící o škodlivosti zelené politiky a ČEZ, který veřejnost straší zcela smyšlenými čísly o zdražování energie kvůli obnovitelným zdrojům a přisuzujícím zeleným bez ohledu na fakta kdejaký zločin, bylo možné čekat podstatně horší výsledek. Třeba v Praze: v městských částech jsme vyrostli (např. Praha 7 12 %, Praha 3 20 %), a přestože jsme získali v celopražských volbách bezmála 6 % (200 tis. hlasů, tedy čtvrtinu toho, co ODS s 20 mandáty), nezískali jsme mandát jen kvůli zbabělé machinaci ODS s volebními obvody. Podle systému, který platil do června tohoto roku, bychom s našimi hlasy získali minimálně 4 mandáty.
Zelení vedli mimořádně úspěšné kandidátky v Liberci se ziskem 21 % nebo v Chomutově s 20 %, jinde naše zelené starostky dosáhly 53 % (Ostopovice), 48 % (Plzeň Kladruby) či 43 % (Brno Nový Lískovec). V řadě významných obvodů jsme navíc porazili i Věc veřejnou ABL, která jakožto marketinkový produkt několika pražských manažerů nemá ani programové ukotvení ani vztah k životu lidí na místní úrovni.

A tím výčet zdaleka nekončí. Voliči dali jasně najevo, že tam, kde jsme kandidovali, zelené v komunální politice chtějí. Jsou to právě zelení v obecních zastupitelstvech, kdo trvale hájí nezkorumpovanou politiku, která respektuje životní prostředí a je sociálně citlivá. Pro zelené je ochrana životního prostředí ochranou místa, kde žijeme. A co bližšího než naše vesnice, čtvrť či město, tím místem je? Zelení vykročili vzhůru i navzdory dojmu obou vážených autorů.

Ondřej Liška. předseda SZ