Vezměte si úvěr a čekejte. Neziskovky drtí liknavost úředníků i politiků

Svým způsobem je to velmi odvážná vzpoura. Jedenáct velkých neziskovek ze Středočeského kraje, které pečují o tisíce klientů od drogově závislých po lidi postižené obrnou, se spojilo v boji proti způsobu, jakým jim kraj posílá nasmlouvané granty. V Česku už po léta platí praxe, že organizace, od kterých kraje nebo stát nakupují služby, dostávají peníze se zpožděním. Platby zdržuje liknavost úředníků i tahanice politiků při sestavování rozpočtu a neziskovky si už dávno zvykly na to, že první měsíce roku musí seškrtat náklady na minimum. Ve Středočeském kraji se teď ale obvyklá praxe vyhrotila do extrému. Zpoždění výplat na sociální služby nasmlouvané krajem se protáhlo téměř na rok. A lidem z terénu došla trpělivost.

Levněji to nejde

Kdysi tu stála raketová základna sovětské armády, dnes se tady lidé dostávají z těžkých závislostí na drogách. Bývalý vojenský areál se ukázal pro tuhle činnost jako ideální místo. Od svodů městské civilizace ho dělí hradba lesů, ale zároveň to je odtud kousek do Mníšku pod Brdy a do Prahy trvá jízda autobusem slabou hodinku. Klienti, kteří úspěšně projdou léčbou, proto v nové životní etapě nemají problém se sháněním práce. Během léčení však není až tak těžké vytvořit dojem, že sídlo obecně prospěšné společnosti Magdaléna je odříznuté od světa. „Teprve tady se mi daří,“ říká sedmadvacetiletý Tomáš, který se už několikrát pokoušel zbavit závislosti na pervitinu. Pokaždé když mu v psychiatrické léčebně lékaři pomohli projít detoxikací, ztratil motivaci pro další léčbu. Na pokojích a chodbách psychiatrických léčeben se totiž něco takového hledá dost těžko. Až teprve když lékaři Tomášovi doporučili, aby to zkusil v terapeutické komunitě, věci se pohly kupředu.

Po pěti měsících v Magdaléně teď pečuje o místní farmu a stejně jako ostatní, kteří pracují v truhlárně, starají se o zahradu nebo uklízejí areál, má v kolotoči práce a terapeutických sezení nabitý program od půl sedmé ráno do půl jedenácté večer. Pokud ještě pár měsíců vydrží a potom zvládne přechod do běžného pracovního procesu, bude patřit k těm šedesáti procentům klientů Magdalény, kterým se podaří úspěšně se z drogové závislosti vyléčit.

Ve srovnání s věznicemi nebo psychiatrickými léčebnami, kde drogově závislí také končí, je to až pětkrát vyšší úspěšnost v léčbě. A zároveň vyjdou terapeutické komunity jako Magdaléna erár daleko levněji. Zatímco držet člověka závislého na drogách ve vězení stojí na jeden den 1500 korun, v psychiatrické léčebně 1300 korun, v terapeutické komunitě se mohou pochlubit oslnivou sumou 300 korun na den. Přesto se teď pod úspěšnou nestátní institucí, která ve Středočeském kraji o drogově závislé pečuje sedmnáct let, třese zem. Podobně je na tom obecně prospěšná společnost Alka z Příbrami, která pomáhá dětem rodičů s vážným tělesným postižením, nebo občanská společnost Fokus, jež se stará o duševně nemocné. Všechny tyhle organizace poskytují svoje služby levněji než krajské nebo státní ústavy. Jejich šéfové teď po desetiměsíčním zpoždění grantů stojí před dilematem, jestli ve Středočeském kraji skončit, nebo pokračovat na dluh.

„Od listopadu nemáme na provoz,“ říká šéf Magdalény Petr Nevšímal. Peníze z grantů ministerstva práce a sociálních věcí jeho společnost už vyčerpala a teď by potřebovala slíbených jeden a půl milionu z rozpočtu kraje. Ty ale kraj pořád nedodal. Pro jiné poskytovatele sociálních služeb situace tak vyhrocená není, protože třeba rodiny lidí s mentálním handicapem dostávají pravidelné příspěvky od státu a za ně si potom mohou „nakupovat“ služby podle svého uvážení. Nicméně i pro ně znamená zpoždění plateb od Středočeského kraje díru v rozpočtu, která se musí něčím nahradit. Ve hře je zpravidla pouze drahý úvěr u banky, ten se ale těžko shání, když není jasno v tom, kdy a jakými penězi ho bude možné splácet.

S touto zoufalou situací se neziskovky, z nichž většina v kraji kontinuálně pracuje přes deset let, nejsou ochotné smířit. Proto se jich jedenáct dalo dohromady, aby adresovaly dopis zastupitelům, v němž požadují okamžitou výplatu peněz, které jim kraj přiklepl. Na české poměry je to odvážný krok: až dosud v neziskovém sektoru platila praxe, že proti státu či krajům se neprotestuje, aby se penězovody neuzavřely úplně.

Nemáte nárok

Zpočátku se to jevilo jako dobrý nápad. Středočeské zastupitelstvo v červnu na návrh krajské radní pro sociální otázky Zuzany Jentschke Stöcklové (ČSSD) schválilo nový systém, podle kterého mají být vygrantované peníze posílány v měsíčních splátkách. To by byl krok dobrým směrem, protože i sami zástupci neziskovek říkají, že je pro ně lepší, aby dostávali peníze po malých částkách hned než celý balík s několikaměsíčním zpožděním, což je v Česku běžná praxe.

Vše ale zamotala úřední bariéra. Zastupitelé sice peníze schválili v polovině roku, avšak neziskovkám kvůli liknavosti uředníků dodnes nedorazily smlouvy, které by je opravňovaly peníze čerpat. Při takovém tempu se zdá, že první splátky dorazí až na začátku příštího roku.

Ihned se samozřejmě objevily spekulace o tom, jestli kraj nechce neziskové organizace cíleně likvidovat. Zvlášť po vyhrocené kampani do komunálních voleb, kdy se třeba v Praze objevovaly předvolební plakáty proti „feťákům a bezdomovcům“. Sám hejtman David Rath je přitom známý tím, že nemá neziskové organizace vymykající se jeho dohledu a kontrole příliš v lásce. Podle Petra Nevšímala jde ale spíš o úřední zmatky. „U nás jsem se nikdy nesetkal s výpadem proti tomu, co děláme, ani nás nikdo z úřadu neosočoval za to, že jsme nezisková organizace,“ tvrdí. Faktem je, že někteří zastupitelé dnes opatrně připouštějí, že hlasovali pro špatně nastavený systém. „Neuvědomili jsme si pořádně, pro co hlasujeme,“ vysvětluje předsedkyně krajského zdravotního výboru Jiřina Fialová (KSČM) a slibuje, že se s kolegy pokusí „systém do konce roku napravit“.

Jak konkrétně však Fialová neříká. Podobně mluví i její stranický kolega z krajského sociálního výboru Jiří Svoboda. Některé neziskové organizace současně hlásí, že poté, co se ozvaly, je na konci minulého týdne konečně úředníci kraje začali oslovovat s tím, že pro ně mají připravené k podpisu smlouvy, které by jim měly zaručit alespoň část peněz. K happy endu je však ještě hodně daleko. Architektka celého systému, krajská radní pro sociální oblast Jentschke Stöcklová, trvá tom, že celý systém (který ovšem v praxi znamená roční zpoždění peněz) je nastavený správně a není s ním potřeba nic dělat.