0:00
0:00
Dopisy17. 10. 20105 minut

Dopisy

Astronaut

STAROSTOVY SCHODY
RESPEKT 41/2010

Respekt se podle mého názoru nechtěně stal zprostředkovatelem předvolebního komunálního boje a řešení osobních problémů autorky textu. Autorka v podstatě konstatuje, že zkorumpovaní místní politici sledují zájmy spřátelených firem a preferují „jednoduché“ a zbytečné projekty revitalizace před složitými a potřebnými projekty, jako je kanalizace v obci. Jako příklad uvádí obec, ve které žije a kde snad i schůdky k potoku „budou řešit úředníci z Bruselu“. Jsem v této obci starostou.

↓ INZERCE

Vydání článku bylo načasováno tak, že na něj do voleb již není možno na stránkách Respektu reagovat. Obsah článku si přitom žádá vysvětlení. Řada obyvatel naší obce si na rozdíl od autorky namísto nevyhovujících septiků pořídila domovní čistírny odpadních vod (povinnost postarat se o své odpadní vody zde neleží na obci, ale na občanovi, zatím jsou odkanalizování povinny zajistit pouze obce nad 2000 obyvatel). Projekt kanalizace byl i přesto od počátku mého funkčního období hlavní prioritou obce. Připravili jsme jej od nuly, teď žádáme o dotace na jeho realizaci.

Další prioritou, která vzešla z diskusí s občany, bylo zprůchodnění obce, jež je průjezdná pro auta, ale nebezpečná pro pěší a cyklisty (sem zapadá i potřebná úprava parku a oprava cesty zmiňované v článku „Starostovy schody“). Dále úprava veřejného prostoru pro odpočinek i setkávání a oprava školy. Autorka článku své obci vyčítá, že se rozhodla realizovat všechny významnější investice s využitím dotací a že je na některé akce získala dříve než na jiné. Vše obestírá klišé o tom, že při zadávání těchto projektů politici sledují zájmy spřátelených firem. Pro ilustraci svých negativních závěrů si ale vybrala špatnou obec. Naše obec snižuje náklady investičních projektů v rámci kvalitních výběrových řízení (například u zmiňovaného projektu revitalizace centra obce se nám podařilo v soutěži, do které se přihlásilo 7 zájemců, snížit výslednou cenu o 21 % oproti odhadu postavenému na běžných cenách).

Projekty naší obce vznikají v diskusích s občany a ve spolupráci s kvalitními odborníky (například zmiňovaný čedič je použit kvůli jeho vazbě na stávající památku v obci, zapadá do celkového architektonického řešení a bude dodán v úpravě, která neklouže). Náš projekt revitalizace centra obce byl v rámci daného dotačního programu vyhodnocen mezi všemi žádostmi jako nejkvalitnější.

Doufám, že takovéto články neodradí potenciální kvalitní komunální politiky od angažování se v místní politice a od hledání a zastávání veřejného zájmu. Ten budou muset nacházet a hájit nejen proti některým podnikatelům, ale i proti nevybíravě prosazovaným soukromým zájmům některých občanů.

Vladimír Dobeš, starosta
(redakčně kráceno)

NEBERU KAŽDOU MRTVOLU
RESPEKT 41/2010

Právě jsem v Respektu dočetla rozhovor s fotografem Joelem-Peterem Witkinem. Hovoří se v něm o jakýchsi „jak říkají Francouzi, incognu“, osobách nezjištěné totožnosti, které portrétuje. Nevím, o jakých „incognus“ pan Třešňák píše, ale „neznámý, nepoznaný“ se francouzsky zcela bezpečně píše „inconnu“, v množném čísle „inconnus“. Takže jste si neověřili pravopis běžného slova ve světovém jazyce, a navíc jste ho i s chybou zvýraznili ve vytučněné otázce. Působí to poněkud „inculte“.

Martina Majerová

SLOVANSKÁ EPOPEJ, DÍL…?
RESPEKT 40/2010

Diskuse týkající se Slovanské epopeje od Alfonse Muchy po chvilkovém útlumu z pozdního léta opět nabírá na síle. Poté, co nedávno vynesl Okresní soud ve Znojmě v záležitosti tohoto vzácného uměleckého díla svůj verdikt a jihomoravský krajský úřad vydal správní rozhodnutí, se zdá, že monumentální plátna poputují do Prahy. Jejich osud po 31. květnu příštího roku však zůstává nejistý. Pražský radní Ondřej Pecha tvrdí, že epopej může být až do otevření důstojného nového pavilonu vystavena ve velké dvoraně Veletržního paláce. To je jistě akceptovatelné. Pokud však bude rozhodnuto, že tato kulturní památka má zůstat na Moravě a současně eventuální nový vlastník moravskokrumlovského zámku nebude příslušné prostory k výstavním účelům ochoten propůjčit, nabízejí se i jiná řešení.

Nejsem historik umění, a proto se neodvažuji navrhovat vhodná místa pro instalaci díla. Dovoluji si však v této souvislosti upozornit na existenci záměru využití státního zámku ve Valticích z roku 1979. Tento elaborát postoupil tehdejší šéf brněnských památkářů ing. arch. Jiří Grabmüller odboru kultury jihomoravského krajského národního výboru. Výslovně je v něm zmíněno, že objekt tamní zámecké jízdárny by bylo vhodné využít mj. jako galerijní prostory například pro Muchovu Slovanskou epopej. Zda se jedná pouze o historickou kuriozitu, nebo je možné i nyní o takové variantě za určitých okolností reálně uvažovat, neumím posoudit.

Dalibor Hodeček, Brno


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].