0:00
0:00
Anketa17. 10. 20103 minuty

Anketa: Z neznámé maďarské hliníkárny se přes noc stala ekologická havárie desetiletí. Jaké další podobné časované nálože Evropa skrývá?

Astronaut
↓ INZERCE

LADISLAV MIKO

ředitel sekce ochrany přírodních zdrojů v Evropské komisi

Velké havárie jsou téměř vždy důsledkem zanedbané prevence a údržby (jako teď v Maďarsku) nebo technologických postupů. Rizikových míst je v Evropě bezpočet a je těžké je vyjmenovat. Červené žíravé bahno v Česku naštěstí nemáme, ale například ropné laguny v Ostravě či v Pardubicích ohrožují vodu pro statisíce lidí. Ekologický supertendr paradoxně řešení rizik oddaluje – jejich sanace už mohla probíhat, takto čekají na výsledek tendru i politických diskusí. Mnohem záludnější je plíživý ekologický dluh lidské spotřeby, který dostihne naše potomky – už dnes potřebujeme 1,4 planety. V letošním roce žijeme na dluh přibližně ode dne maďarské katastrofy.

MIROSLAV ŠUTA

odborný konzultant v oblasti ekologických a zdravotních rizik

Jen výčet míst potenciálního dějiště podobné katastrofy by byl velmi dlouhý. Dlouhodobě a neviditelně probíhající havárie považuji za vážnější než mediálně atraktivní protržené odkaliště. Třeba napumpování obrovských kvant kyseliny do podzemních vod v severních Čechách kvůli těžbě uranu, za jehož následky budou platit ještě pravnuci viníků. Nebo okolí slovenské chemičky ve Strážském zamořené extrémně nebezpečnými polychlorovanými bifenyly. To poškozuje zdraví už několika generací dětí. Ale slovenští politici i po dvaceti letech demokracie o řešení problému jen mluví.

JAN FREIDINGER

Greenpeace

V Evropě jsou stovky podobných odkališť, skladů toxických a radioaktivních látek, zakonzervovaných kontaminovaných míst, která představují stejnou nebo i větší hrozbu. Důležité je řešit příčiny tohoto stavu. Orientovat se na čistou výrobu, jež neprodukuje toxické látky, které přetrvávají desetiletí v životním prostředí a jejichž eliminace je nesmírně nákladná. V případě nerostných surovin je nutné zlepšit jejich recyklaci. Omezíme negativní dopady těžby a rafinace a zároveň ušetříme i obrovské množství energie. Na výrobu hliníkové plechovky se spotřebuje ropa, která tuto plechovku zaplní do poloviny. Energie spotřebovaná na zisk hliníku recyklováním je ve srovnání s výrobou primárního hliníku o 90–95 procent nižší.

DOROTHEA STEINEROVÁ

mluvčí za ochranu životního prostředí v klubu strany Zelených v německém Spolkovém sněmu

Nelze vyloučit, že k podobné nehodě jako v Maďarsku dojde i jinde v Evropě. Proto by politici jak na evropské, tak na národní úrovni měli usilovat o to, aby se zpřísnily normy týkající se bezpečnosti výrobních zařízení a ochrany životního prostředí a aby byla nasazena odpovídající technika. Za předpokladu, že se dodržení daných předpisů důsledně monitoruje, je možné vyrobit hliník s jenom malým rizikem pro člověka a životní prostředí. Tak například hliníkárna ve městě Stade u Hamburku bauxitový kal od sodného louhu odděluje a louh v dalším výrobním procesu dále využívá.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].