Rozhovor•10. 10. 2010•14 minut

Neberu každou mrtvolu

Brno, kde před týdnem zahajoval svou výstavu, se mu sice líbilo, ale vůbec nejvíc si Joel-Peter Witkin v Česku užil návštěvu kutnohorské kostnice. Dalo se to čekat: světoznámý umělec šokoval už v osmdesátých letech výtvarný svět snímky lidských ostatků a fyzicky postižených modelů. Upřímně zhnusený americký senátor Jesse Helms tehdy označil jeho dílo za horor a nebyl sám, kdo si to myslel. Den po brněnské vernisáži usedá Witkin do lenošky ve foyer luxusního hotelu a brzy je jasné, že o svém díle nemá nejmenší pochybnost. „Mé umění je vykupitelské, v tom se podobám samaritánům a světcům,“ prohlašuje dvaasedmdesátiletý fotograf a skromnost se rozhodně předstírat nepokouší.

Petr Třešňák

Nejslavnější český fotograf Josef Sudek neměl ruku a podobně jako vás ho přitahovala nedokonalost. Třeba stromy si vybíral k fotografování všelijak pokroucené, zohýbané a zkoušené. Máte Sudka rád?

↓ INZERCE

Je to můj nejoblíbenější český fotograf. Mám rád jeho poetičnost, portréty žen a magickou zahradu, mám rád způsob, jakým povýšil každodennost na krásu. Když jsem včera večer otvíral svou výstavu, říkal jsem, že život je boj a umění tento boj ukazuje. Nejen Sudek, ale třeba i abstraktní umělci jako Piet Mondrian, Jackson Pollock nebo Franz Kline vždycky zobrazovali napětí mezi zázrakem života a zmatením z něj. Úkolem umění je pozvedání života, nebo lépe řečeno pozvedání dobra.

Vaše výstava je ale součástí právě otevřeného projektu Dekadence Now!, který běží souběžně ve třech českých městech a rozhodně si neklade za cíl právě pozvedání dobra.

Slovo dekadence se možná hodí pro některé umělce zastoupené na výstavě v pražském Rudolfinu. Já ale nejsem dekadentní umělec. Dekadence pro mě symbolizuje potlačení života, lidství podléhající zlu a temnotě. Podstata mé práce je opačná. Mým přesvědčením je bojovat za světlo.

Jak si tedy vysvětlit, že se v celé své tvorbě věnujete smrti, zániku nebo postižení?

V tom není rozpor. Jedna z mých nedávných fotografií, kterou jsem udělal v Bogotě, se jmenuje…