Jak se dělá nápad
Víc hlav víc ví. Jinak se to řekne také brainstorming, crowdsourcing či idea management. Firmy se snaží dostat nápady ze svých zaměstnanců i z úplně cizích lidí.
Bagety jsou obložené. Káva horká. Pracovníci přítomni. Začíná brainstorming, a jelikož je zrovna čas oběda, myslelo se i na občerstvení, protože hladový mozek nápady negeneruje.
„Jde nám o avárnes a o pojnts of interest,“
zahajuje vedoucí. Ostatní čtyři účastníci vědí: tízřík, tutoriálek, testimonál, navrhují. Člověk zvenčí tápe, ale ostatní vypadají, že ano, že právě tohle je ono.
Nápady jsou důležité: tady v reklamní agentuře, ale i v designu, v technologiích, v módě, v médiích. Nápady a inovace jsou klíčem k úspěchu a stále více lidí označovaných jako „kreativní třída“ je placeno za to, že je vymýšlejí. (Kreativní třída je pojem populárního amerického profesora politologie Richarda Floridy, který tvrdí, že třicet procent pracovních míst v USA je dnes založeno na kreativní práci.)
Hon na nápady má různou podobu. Brainstorming je osvědčený, v některých firmách mají i počítačové systémy na jakýsi permanentní brainstorming, kam lidé mohou vkládat návrhy na inovace. Ani to ale nestačí, a hledají se různé způsoby, jak „zaměstnat“ také lidi zvenčí a získávat myšlenky i od nich.
Spolu lépe než sami
Pět zaměstnanců v zasedací místnosti komunikační agentury Wunderman patří ke kreativní třídě, a tak tvoří. Když se to, co říkají, přeloží z reklamní řeči, jde o to, že v telefonech Nokia jsou mapy a lidé…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu