Na obzoru černá

Dvacátého dubna vybuchla v Mexickém zálivu ropná plošina Deepwater Horizon a při explozi přišlo o život jedenáct lidí. Až do prvního utěsnění vrtu, k němuž došlo 15. července, unikalo do moře v průměru 8400 krychlových metrů ropy denně. Na likvidaci havárie pracovalo až deset tisíc lidí. Firma BP obdržela 92 tisíc návrhů, jak postupovat, ale jen zhruba 300 z nich mělo racionální jádro. Nejkurióznější byl návrh odstřelit ústí vrtu jadernou bombou (firma odmítla i konvenční trhavinu, protože pokud by toto řešení selhalo, nebylo by už možné únik zastavit).

Tato velká havárie má řadu zajímavých aspektů, k nimž se ještě dostaneme. Nejpozoruhodnější však je, že skutečná krize ropného průmyslu v Mexickém zálivu spočívá v něčem jiném než v letošní katastrofě: v blížícím se rychlém vyčerpání zásob Mexika, které prodejem ropy získává asi třetinu celkových zisků z vývozu. Nejpozději během deseti let se lidnaté Mexiko promění z významného vývozce ropy v dovozce a navzdory tomu, že zisk z exportu nyní používá celkem uvážlivě na krytí výhodných státních úvěrů a sociální programy, po ztrátě těchto příjmů země výrazně zchudne. A tak například Spojené státy budou muset počítat se zvýšenou emigrací a růstem moci drogových kartelů u svého jižního souseda. Nezbude jim než výpadek dovozu mexické ropy nahradit importem z jiných zemí.

V této již tak dost nepříjemné situaci se objevila interní zpráva Bundeswehru, která upozorňuje, že při…