Za kouřovou clonou

Hloupé“ škrty letos, „chytré“ reformy za rok – tak zní reformní slogan Nečasovy vlády. Po minulém týdnu však tato zásada vykazuje dvě značné trhliny. Ani po čtyřech měsících od voleb není kabinet s to naznačit, co se pod „chytrými reformami“ skrývá. A co se zdá ještě důležitější, po prvním větším střetu s demonstrujícími odboráři ze svých plánů vláda pomalu couvá. Jejich chuť k další konfrontaci přitom roste.

Jaromír Drábek si obtížnější start v úřadě sotva mohl představit. Bývalý šéf Hospodářské komory ČR patří bezpochyby k nejaktivnějším členům vlády. Jeho návrhy mají hlavu a patu, což platí minimálně o snaze „vypnout věkový automat“ neboli zrušit systém odměňování státních zaměstnanců podle rigidních tabulek za odpracované roky. Drábek odvedl dobrou práci, selhalo však téměř vše ostatní.

Zdá se evidentní, že vládě se minulý týden poprvé – a asi ne naposledy – vymstila strategie řízení reforem přes holá čísla, respektive jejich delegování na jednotlivé ministry. Veřejností zprvu pochopené – a odbory tolerované – oznámení o poklesu mzdových prostředků v rozpočtu kvůli tomu nebylo doprovozeno potřebným rozhodnutím o rozsahu propouštění. Plány státu ve vztahu ke svým zaměstnancům jsou ještě stále někde zahaleny tajemstvím.

Na jednu stranu vypadá logicky, že každý ministr si rozhodne sám o tom, kdy, jak a…