Drobil na Šumavě

Když minulý týden objížděli úředníci ministerstva životního prostředí české národní parky a představovali strategii jejich rozvoje, jejíž sepsání si vyžádala předchozí ministryně Ruth Bízková, proběhlo slyšení všude víceméně klidně. Až na jednu výjimku – a tou je Šumava. Tamní starostové na akci vůbec nepřišli a vzkázali, že je zbytečná. Všichni totiž čekají, až nový ministr Pavel Drobil dostojí svým zatím jen obecným slibům, že konečně otočí směřování šumavského národního parku „správným směrem“.

Politický úkol?

Po své premiérové návštěvě Šumavy, kde Pavel Drobil začátkem září slíbil konec „radikální politiky“, se už věci daly do pohybu. Drobil se zaměřuje na dvě věci, které spolu souvisí: jednak na taktiku boje s kůrovcem, jednak nové zónování parku. To je klíčové: od roku 1995 jsou nejpřísněji chráněné oblasti parku, tzv. první zóny, rozdrobené do 135 často velmi malých ploch. Všichni vědí, že to není dobré: z mnoha malých ploch se kůrovec snadněji přenáší do okolí, ochranářům navíc vadí, že jde v součtu o poměrně malou plochu – třináct procent rozlohy parku, zatímco optimální by podle nich bylo přibližně třicet procent. Změnu se ale zatím nikomu nepovedlo prosadit, například kvůli velmi nesnadné komunikaci mezi vedením parku a starosty místních obcí či údajně kvůli častému střídání ministrů v posledním roce a půl.

Také Pavel Drobil přišel s tím, že je nutné dělení parku změnit,…