První špatnou zprávou je, že komisař pro měnové věci Oli Rehn představil zatím to jediné, co se v EU a eurozóně dohodlo ve věci zlepšení ekonomického vládnutí. Je to reforma Paktu stability a růstu, která zpřísňuje sankce pro rozpočtové hříšníky. Pokuty budou ve výši 0,2 procenta HDP pro ty, kdo porušují stropy schodku, dluhu apod., ale nově tu bude pokuta ve výši 0,1 procenta HDP pro ty, kteří nebudou respektovat různá doporučení komise ve věci zvýšení konkurenceschopnosti a produktivity.
Takže pakt, který vlastně nikdy nefungoval a nedodržovaly ho ani velké státy, když se jim to nehodilo, bude ještě zpřísněn.
Představa, že nějaký stát v problémech bude schopen zaplatit pokutu, je iluzorní. Když pomineme, co to udělá politicky, lze si představit, že na takový stát hned zaútočí finanční trhy a bude tu další krize a další zpřísnění pokut, které nikdo nikdy nezaplatí.
Ve světle řecké krize měla eurozóna možnost začít budovat instituce normální měnové zóny: ministerstvo financí, společné daně a dluhopisy. Tato možnost bohužel zůstala nevyužita. Evropa se příliš spoléhá na fond finanční stability, který dostal od všech agentur skvělý rating. Snad si ale ještě pamatujeme, kdo dostával skvělý rating ještě v srpnu 2008.
• Další špatnou zprávou je, že očekávání nákupních manažerů v eurozóně se prudce zhoršuje, a to jak v průmyslu, tak ve službách. V průmyslu jsou očekávání na nejnižší úrovni za posledních…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu