Na krizi se svádí všechno

Co pro vás osobně znamenala krize – tedy jaké poučení a životní zkušenosti jste si z ní odnesla a co vnímáte jako její klíčové aspekty? Co jste se díky ní dozvěděla o vaší roli ve společnosti?

Pro oběti postižené vlnou tsunami poslali Češi společnosti Člověk v tísni něco málo přes sedm milionů korun. Pro zemětřesením zničené Haiti dorazilo téměř 50 milionů. Přitom co do počtu obětí i rozsahu škod jsou tyto dvě katastrofy velmi podobné. Rozdíl je v tom, že v době zemětřesení na Haiti se svět zmítal (a stále údajně zmítá) v takzvané ekonomické krizi. Říkám si, jak je tedy možné, že lidé posílají na humanitární účely skoro desetkrát více peněz.

Sice chudneme, ale přesto si utrhneme od úst a věnujeme to těm, kteří jsou na tom hůř? Že by klima krize kolem nás působilo na lidskou solidaritu? Nemám o české solidárnosti velké iluze, ale možná to tak opravdu je. Právě díky krizi si snad lidé víc než kdy jindy uvědomují, jak je na světě všechno propojené, že to, co se děje tam kdesi v Africe či Asii, se nás týká také a i my můžeme pocítit důsledky.

Krize je ale zároveň plná paradoxů. Za dobu, kdy trvá, jsem byla v mnoha rozvojových zemích, a přesto jsem se nikdy nesetkala s jediným člověkem, který by o krizi věděl, či dokonce na vlastní kůži pocítil její dopady. Lidi v Africe či Asii daleko víc trápí výkyvy počasí, nízké výkupní ceny jejich produktů (ty ale byly nízké vždy), malé platy (ty se ale…