„Proto je tak důležité zůstat ve střehu,“ říká Rádža, jedna z hlavní postav románu nepálského spisovatele Samráta Upadhjáje Buddhovi sirotci. „Jinak co?“ ptá se ho manželka Nilu. „Jinak se náš svět začne rozpadat.“ Ohroženy nejsou staré tradice, ale naopak čerstvě nabytá svoboda Rádžova Nepálu, které předcházela svévole úředníků autokratické monarchie, každodenní obstrukce v podobě úplatků, korupce a policejní šikany. A před pár desítkami let tu hořela občanská válka vedená maoisty, jež svrhla dynastii Ránů. Teď už se ale píše rok 2008 a v zemi pod Himálajem byla poprvé ustavena demokracie.
Politické události však tvoří jen pozadí románu. Důležitější je všední život hlavních hrdinů, kteří se vzepřeli tradicím nepálského života, především kastovnímu systému, a pokoušejí se žít po svém. Kniha tak popisuje příběhy tří generací, z nichž každá za svou volbu nějak trpí – Rádžova matka se vrhla do vod jezera, on sám se svou ženou Nilu ztrácejí malého syna během pouličních bouří, když se předtím vzdali svých rodin a jim navzdory se tajně vzali. Pyká i jejich dcera, která později odchází studovat do Ameriky, aby se vrátila jako svobodná matka – otcem je navíc Afroameričan, na což se nepálská společnost dívá skrz prsty nebo rovnou rasisticky. Jak vidno, Samrát Upádhjáj svou zemi pozoruje přísným pohledem. Možná i díky tomu, že na ni…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu