Česko zažívá dosud nepoznané, má vládu, kde jsou dvě téměř stejně silné strany. Jedna je nová a míří vzhůru, druhá je už tradiční a zažívá pád. A tak jako se posouvají zemské desky, které způsobují pohyby kontinentů (a také vulkány, zemětřesení), tak se posouvají i ony strany, které do sebe narážejí a občas vybuchují. ODS i TOP 09 dokazují, jak zdravá je konkurence, ale zároveň připomínají, že pravicové strany jsou v Česku myšlenkově značně omezené. A také že nejslabším místem této vlády jsou její nejsilnější politici.
Bez kontextu
Nebývá zvykem, aby nejtvrdší odsudek vlády přinesl její premiér. Petr Nečas to ale řekl před časem přesně: „Zatím jsou předkládány pouze účetní škrty,“ zhodnotil dosavadní práci svých ministrů. „Tam nemusíte vyvíjet žádnou kreativitu, žádné přemýšlení. To je v podstatě tupá účetní operace. Tam jde pouze o to, ustát ty nepříznivé důsledky. Ale kreativita, přemýšlení, intelektuální výkon, ten je zatím nulový.“
Čím to je? Obě velké strany se předhánějí v tom, kdo je lepší hospodář, jinými slovy, čí propiska rychleji škrtá vládní výdaje. To, jak už jsme tu také mnohokrát psali, rozhodně tato země potřebuje. Výdaje za poslední léta hodně nabobtnaly a ekonomika přitom stagnuje, takže není dostatek financí. Premiér však má pravdu v tom, že je velký rozdíl mezi pouhými škrty a škrty doprovázenými nějakou…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
