Francouzská hanba?
Rumunští Romové teď nezažívají ve Francii nic, co by předtím neznali
V posledních dnech se Francie ocitla na pranýři. A to za svoji politiku vůči Romům. Respektive rušení romských táborů a odesílání rumunských a bulharských členů tohoto etnika do jejich rodných zemí. Kritika těchto opatření přichází ze všech stran. Znepokojení vyjádřila Evropská komise i francouzská katolická církev. Nepřímo se do celé věci vložil i papež Benedikt XVI. a vyzval francouzské poutníky v Římě k větší toleranci ve své zemi a k vřelejšímu přijetí všech lidí cizího původu. Za „pravicovou úchylku“ označil Sarkozyho politiku někdejší pravicový premiér Jean-Pierre Raffarin. Podle jeho následovníka ve funkci Dominiqua de Villepina se na národní vlajce objevila „skvrna hanby“. V rétorice opozičních politiků padlo i citlivě vnímané substantivum „rafle“ (zátah), které je ve vědomí společnosti spojeno s raziemi a deportacemi pařížských Židů do německých vyhlazovacích táborů, jež za války prováděla francouzská policie. Média, i ta česká, mluví o „zostření protiromské politiky“, „deportacích Romů“, „romském Mnichově“.
Spojené nádoby
V této atmosféře je proto nutné říci dvě důležité věci. Zaprvé nejde o všechny Romy, ale jen o ty, kteří jsou z pohledu francouzského zákona v la situation irrégulière. Srozumitelněji řečeno nemají francouzské občanství nebo povolení k dlouhodobému pobytu a žijí všem na očích v provizorních tábořištích. V naprosté většině tak v…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu