Tečka na mapě

Prostě jsi vystoupil z autobusu nebo z vlaku. Možná tě svezl nějaký dobromyslný řidič. Nikdy předtím jsi tady nebyl. Cigarety mají výraznou chuť, neboť spolu s kouřem vdechuješ horko, pach neznámého, jasnou rozehřátou zemi, domy, stromy, dým, zvuky života a to vše ti vchází do plic, pak do krve, naplňuje mysl a způsobuje závrať. Tak jako tenkrát, když sis vůbec poprvé zapálil. Ale tentokrát ti do těla nevchází nikotin, ale neznámo. V cizím městě anebo v cizí zemi, v létě.

Nikdy se to neopakuje. Není možné si vzpomenout, kdy se to stalo poprvé. Ale všechny pozdější cesty jsou jen pokusem o návrat.

Tak tedy léto a vedro. Nemnoho batožiny a málo peněz. Lidé zvedají zrak a hned vědí, že jsi cizí. Kdesi na východě kontinentu, neboť tam je možné představit si nekonečnost pevniny. V poledne, když je vzduch nehybný a tak rozehřátý, že cítíš jeho chuť. Jsi cizí, vcházíš do ustrnulého života někoho, abys po několika hodinách, po jednom dni z něj zase odešel. Nic zajímavé tam nebylo, jen vedro, dým, stín stromů na náměstí. Přeběhne pes, lidé bloumají za svými záležitostmi, z nějakého okna se line vůně připravovaného oběda. Je to provincie, auta jsou tu stará a nechávají za sebou pach benzinu. Nemnoho zavazadel a ještě méně peněz, ale cítíš svobodu, jakou už nikdy více nepocítíš. Tohle místo se ničím nevyznačuje. Je to jen tečka na mapě. Ale tady začíná svět a roztahuje se až na nejvzdálenější konce. Sedíš ve stínu, kouříš a…