Při naší práci si často říkám, jak je spotřebitel nepoučitelný a nenapravitelný; jak často není ochoten projevovat potřebnou vlastní zodpovědnost za své konání „na trhu“. Kdybychom ho měli „ochránit“ skutečně dokonale, byly by výroba a obchod tak sešněrovány regulacemi, že bychom se snad ani nemohli hýbat. (A ne že by se vývoj tímto směrem někdy neubíral! – o tom ale až někdy jindy.)
Na druhé straně máme skupiny spotřebitelů velmi zranitelné. Naše báby a dědové nás ovšem nerespektují, nejen když volí levici, ale zas a znovu se nechávají vyvážet úlisnými osobami kamsi za město, kde při obědě jen tak mimoděk vydají desetitisíce z posledních úspor na zálohu na nepotřebné nádobí, vysavač či zdravotní matraci…
A co děti? „Maj’ si kde hrát?“ Ano, je u nás mnoho hřišť a sportovišť dětem a mládeži určených, jimi využívaných. A představa dokonalého rodičovského či pedagogického dohledu je ještě větší iluzí než víra, že nás poslechnou naši senioři. Můžeme se spoléhat, že naše děti se pohybují v prostředí, které je bezpečné a neohrožuje je na zdraví, nebo dokonce na životě? Bohužel je řada zpráv a signálů svědčících o skutečnosti, že tato zařízení zdaleka ne vždy jsou bezpečná pro jejich malé či mladé uživatele. Je smutné, že v těchto dnech jsme museli zaznamenat zprávu o těžkém zranění chlapce na Jičínsku, způsobeném převrácením přenosné fotbalové branky. A zdaleka to není…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
