0:00
0:00
Téma15. 8. 201025 minut

Továrny na zážitky

Česká muzea jsou v pohybu. Budovy se často poprvé ve své historii rekonstruují, expozice se obměňují, muzea stojí o návštěvníky. Přesto někde stále vládne nuda. Pokoušeli jsme se zjistit proč.

Martina Králová
Astronaut

Dobrý den, tudy vcházíte do expozice Křižovatky české a československé státnosti, od první republiky do současnosti. Nebo můžete vyjet výtahem a prohlédnout si prezidentský salonek a vyhlídku,“ říká milá starší paní u vchodu. „Tady jste ve slavnostním sále, pokud chcete, povím vám něco o historii,“ nabídne za chvíli její kolega.

↓ INZERCE

Nepřipravený návštěvník nové expozice soudobých českých dějin umístěné v Národním památníku na hoře Vítkov v Praze může být informovaností a vlídností personálu snadno zaskočen. Dosud jsme totiž v muzeích a galeriích slýchali spíš protáhlé sykavkovité „nesahat“. Jenže památník na Vítkově není obyčejné muzeum. Budova je sama o sobě exponátem: postavená na konci třicátých let měla oslavit hrdinství československých legionářů a dodnes trochu připomíná chrám. Uvnitř je návštěvník obklopen mramorem, vysokými stropy, barevnými vitrážemi, zlacenými mozaikami, bronzovými sochami. Až červené čalounění židlí a výmalba ve slavnostním sále působí na pietním místě nečekaně optimisticky. Modrá tapeta v prezidentském salonku nese motivy ptáků z roucha, které se našlo v hrobce českých králů ve svatovítské katedrále. Když se pak komunisti v padesátých letech rozhodli udělat z památníku mauzoleum pro tělesné ostatky Klementa Gottwalda, doplnili výzdobu ve stylu socialistického realismu. Od té doby si památník nesl pečeť neoblíbenosti. Teď ale díky nejnovější…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Kdo se bojí Lindy B.Zobrazit články