Tohle nikdy nekončí

Děravé chodníky a ulice, chybějící plyn a polorozpadlá kanalizace, rozbořený zámek a fara, žádná hřiště ani parky, končící se zdravotní středisko, zchátralé obecní byty a dobrovolní hasiči bez auta. Ve spojení s tím, že v obecní kase není ani koruna, sliboval tento seznam úkolů vcelku solidní výzvu. A také spoustu práce. „Vůbec jsem nevěděla, do čeho jdu, nikdy mě ani ve snu nenapadlo dělat starostku,“ vzpomíná na své začátky v čele severočeské obce Světec Soňa Prachfeldová. Do tisícihlavého sídla poblíž Teplic přišla na začátku šedesátých let jako osmnáctiletá dívka. Dlouhá léta pracovala na poště, mezitím se angažovala v místním kynologickém klubu a tato pozice ji ve vlně nadšení polistopadové doby na lodi Občanského fóra donesla až do křesla starostky. Hozenou rukavici nakonec zvedla opravdu důkladně. V čele obce stojí páté volební období, úkoly jsou splněny a teď na podzim se opět chystá do boje na listině nezávislých kandidátů.

Skvělé staré časy

Potřebnou energii při nástupu do funkce čtyřicetileté matce tří dětí dodávala především všeobecná euforie převratných změn. „Starostové z okolí se často setkávali a pomáhali si. Byla to skvělá doba. Lidé všechno nové brali jako šanci. To už je ale dávno pryč,“ říká Prachfeldová. Postupem času se dostala do zajetí formulářů a neustálého papírování. Ze starostů se během dvaceti let kvůli…