Možná se rada Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) inspirovala při výběru šéfa této instituce v Německu. Když tam uspěl v obdobném ústavu zabývajícím se zločiny východoněmecké tajné policie Stasi evangelický kněz Joachim Gauck, proč by neměl zvednout reputaci ÚSTR bývalý katolický kněz Daniel Herman (47)?
V každém případě je jeho volba šéfem ÚSTR překvapivá, nicméně nadějná. Překvapivá proto, že rada vysvětlovala únorovou volbu jeho předchůdce historika Jiřího Pernese do čela ústavu zásadní potřebou zavést v ÚSTR více vědeckého bádání na úkor zveřejňování dokumentů a jejich digitalizace. Daniel Herman naopak ve své prezentaci prosazoval co nejširší zveřejnění dokumentů StB a navíc není odborník, po kterém ještě před půl rokem rada tak volala. Nic proti odbornosti a vědeckosti, podle Hermana je ale hlavním posláním ústavu umožnit veřejnosti „vyrovnat se s minulostí a očistit historickou paměť“. A to nejde bez širokého zpřístupnění dokumentů, jak je prosazoval jeden ze zakladatelů ústavu Pavel Žáček.
Nemá smysl pátrat po tom, jaké okolnosti přivedly radu ke změně názoru. Podle kuloárních informací to bylo hlavně rozčarování z toho, jak odborníci v čele ústavu dokázali během několika měsíců snížit jeho prestiž na minimum. A také to, jak nesmiřitelná rivalita panovala mezi odbornými zastánci různých koncepcí směřování ústavu. Internetem křižovaly výzvy, kde jedna…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
