Mám jen jedinou ránu
Na vzdálenost padesáti metrů dokáže rozpůlit kulku o ostří nože. Před pár týdny zvítězil na mezinárodní soutěži odstřelovačů v Budapešti, které se zúčastnilo kolem devadesátky nejlepších policistů a vojáků z patnácti států světa, včetně USA. Nadpraporčík, který si říká „Václav“ (33), je členem policejní zásahové jednotky Ústeckého kraje.
Jaké dovednosti jste jako odstřelovač musel prokázat?
Třeba na sto třicet metrů čistě prostřelit nábojnici nebo na padesát trefit ostří zabodnutého nože tak, aby se o něj kulka rozpůlila. Nebo se střílí z kopce dolů pod úhlem, přes clonu vody…
Jak jste se k takovému povolání vůbec dostal? A kolik je v Česku odstřelovačů?
Odstřelovači jsou u policie v každém kraji, celkem nás je kolem sedmdesáti. Já jsem nastoupil k policii před dvanácti lety jako idealista, který chce chránit zákon. Předtím jsem pracoval jako soustružník na šachtě. Po třech letech práce řadového policisty jsem pak udělal výběrové testy k zásahové jednotce. K pušce už to pak byl jen krůček: po třech letech, kdy jsem chodil do akcí jako obyčejný bojovník, se uvolnilo místo odstřelovače. Vybrali mě, abych to zkusil, a ono mně to zkrátka šlo.
Co má odstřelovač vlastně za úkol?
Pozorovat a jistit ze střechy nějaký dům či jeho vchod, okno, kde se schovává pachatel. Pracujeme ve dvoučlenném týmu společně s pozorovatelem. Samozřejmě pachatelé jsou často ozbrojení. Převážně jsou to dealeři či výrobci drog nebo pachatelé loupežných přepadení. Někdy je – jako třeba Kajínka – překvapíme ve spánku, jindy na ně narazíme za nějakou barikádou s mačetou v ruce. Mým úkolem je pak celou skupinu jako střelec krýt. Pokud by bylo nejhůř, pak musím zločince zneškodnit…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu