Kdo po Klausovi

Po kroužkovací revoluci, kdy voliči v parlamentních volbách vyřadili preferenčními hlasy řadu zkorumpovaných politiků, je na spadnutí další průlomový krok. Koalice ohlásila, že po patnácti letech slibů to bude právě ona, kdo zavede přímou volbu prezidenta. Jestli se svého nápadu nezalekne, dostanou voliči v krátké době za sebou další nebývale silný instrument, jak ovlivnit směřování a budoucnost země. Času na zavedení změny však není nazbyt – Klausův mandát se pomalu přehupuje do druhé půlky a sporných míst je více než dost.

Konec obchodů

Před takovou kariérní výzvou novopečený náměstek ministra a předsedy legislativní rady vlády Petr Mlsna ještě nestál. Donedávna řadový vládní legislativec bude už brzy hlavním tvůrcem jedné z největších politických změn za poslední desetiletí. Právě on má totiž se svým čtyřhlavým týmem připravit přímou volbu prezidenta. „Bude to vzrušující práce, jejíž výsledek může hodně proměnit Česko,“ říká dvaatřicetiletý Mlsna ve své vládní kanceláři, kterou zaplavuje odpolední slunce.

Petr Mlsna nepřehání. Nejde zdaleka jen o možnost samotného výběru nejvýše postaveného politika, který reprezentuje zemi navenek. Skrze přímou volbu by například každý občan dostal zbrusu novou příležitost nepřímo určit, kdo usedne v čele klíčových institucí, jako je Ústavní nebo Nejvyšší soud či centrální banka, o jejichž obsazení…