Běloruské dilema

Uprostřed léta, v době krátkých letních nocí, ty kameny vlastně nejsou vůbec vidět. Tady, na loukách okolo jezera Janovo, zhruba 200 kilometrů od běloruského hlavního města, už brzy před čtvrtou odpolední zalévají obzor paprsky slunce, zatímco se okolí jezera topí ve stínu. „Tak jsme na kameny postavili děti,“ vysvětluje Nina Sobitňuková. „Jejich postavy vynikly na světlém obzoru a najednou bylo jasně vidět, že kameny tvoří čáru, která ukazuje přímo tam, kde v době letního slunovratu vychází slunce.“

Když tato šedesátiletá učitelka přednáší o „svých“ kamenech, její světlé oči ještě trochu zjasní. V roce 1987 místní historici v blízkosti města Novopolock objevili skupinu nápadně tvarovaných skal. A od té doby je Nina (a nejen ona) přesvědčená o tom, že se jedná o zbytky prehistorické astronomické observatoře podobné té v britském Stonehenge. „Celou dobu se nikdo nezajímal o to, jak je propagovat,“ říká Nina. „Proto jsme předloni na novopolockém lyceu založili kroužek a nyní 36 našich žáků buduje naučnou stezku, aby sem přilákali turisty.“

Je to docela skromný cíl. Žáci nežádají ani svobodné volby, ani dodržování lidských práv. A přesto je podpora podobných iniciativ právě tím, od čeho si dnes Evropská unie slibuje největší příspěvek k demokratizaci Běloruska. Zhruba deset let se Brusel snažil…