Zvedá se vítr

Jednoho dne před pár lety našel Ken Loach ve své kanceláři vzkaz, že s ním chce mluvit Eric Cantona. Myslel si, že si z něj někdo z jeho kamarádů vystřelil. O pár měsíců později se ale s britským režisérem spojil jistý francouzský producent a ujistil ho, že bývalý útočník Manchesteru United má skutečně zájem o spolupráci na filmu. Tvůrčí setkání fotbalové celebrity a čtyřiasedmdesátileté legendy sociálně-kritických dramat se zdá být absurdní jen na první pohled.

Loach je jako téměř každý Brit fotbalovým fanouškem. Při prvním setkání s temperamentním francouzským hráčem se mu prý proto trémou třásly ruce. „Byla to pro mě větší událost, než kdyby mi zavolal papež,“ vtipkoval minulou středu na pódiu kina Hvězda v Uherském Hradišti, kde uváděl svůj předposlední snímek Hledá se Eric (2009). Jeden z nejuznávanějších světových tvůrců současnosti tu v rámci Letní filmové školy přebíral Výroční cenu Asociace českých filmových klubů.

Šok nezahraješ

Cantonovu žádost, aby natočil film o jeho vztahu k věrným fanouškům, vyřešil šalamounsky a zároveň elegantně. Obsadil muže, na jehož adresu i po více než deseti letech od skončení kariéry zpívají na stadionu Old Trafford oslavné chorály, do role imaginárního mentora, který se zjevuje v představách pošťáka Erica. I za pomoci své okřídlené záliby v pronášení květnatých přísloví ho Cantona učí ztracené sebeúctě.

Příběh ovdovělého…