Někdo to rád zelené

Když koncem osmdesátých let pojali dva mladíci v nizozemském městě Hengelo plán zřídit coffeeshop a na magistrátu zažádali o povolení a pronájem městských prostor, nevypadalo to, že je jim město nakloněno. Proto vzali osud do vlastních rukou a objekt obsadili. Během tří dnů je policie vystěhovala. Začali se tedy prezentovat jako sdružení pro stolní hry a klubu, který se nalézal přímo pod věží radnice, dali příznačné jméno „Rokade“ – rošáda. Dnes nápis nade dveřmi otevřeně hlásá, že se jedná o coffeeshop, a ve městě jsou ještě dva další. Donedávna jich ovšem v Hengelo bylo pět. Vývoj situace v tomto osmdesátitisícovém městě odráží vývoj nizozemského přístupu k měkkým drogám: od tolerování nelegálního prodeje marihuany a hašiše po stanovení přesných pravidel a limitů pro prodej až k dnešní situaci, kdy se tolerance snižuje a počet coffeshopů klesá. Země, která Evropě přinesla zatím nejotevřenější přístup k měkkým drogám, se ocitá na křižovatce. Zatím ale není jasné, jakým směrem se bude nizozemská drogová politika ubírat po letošních červnových volbách.

Tady se může všechno

Jednou z příčin klesající tolerance bylo složení dosavadní vlády: největší stranou byli křesťanští demokraté (CDA) a v koalici byla vedle PvdA (Strana práce) zastoupena ještě Křesťanská unie. Několik měst v té době vydalo zákaz kouření marihuany na veřejnosti a v Amsterdamu byly…