V aktuální kauze Muchovy Slovanské epopeje se dokola probírá jen jedna otázka: má na dílo právo Praha, které malíř soubor obrazů kdysi věnoval, nebo Moravský Krumlov, kde našlo v uplynulých padesáti letech azyl? Selský rozum říká, že „právo“ neboli nárok nemá ani jedno město. Praha totiž nesplnila Muchovu podmínku, že pro Epopej postaví speciální pavilon, a o Moravském Krumlově není v Muchově darovací listině ani slovo. Kauza se tedy logicky dostala do patové situace: Praha chce dílo přestěhovat, ale to by šlo teď leda násilím, protože Krumlov podivným správním rozhodnutím (evidentně podjatým) stěhování zakázal a hraje mrtvého brouka. O majiteli Epopeje tedy zřejmě rozhodne soud.
Získaný čas, kdy obrazy patří takříkajíc nám všem, by se měl ale využít k debatě, na kterou se v celém případu zatím zapomíná: jaký smysl vlastně vystavení Slovanské epopeje má a kde tedy Muchovým obdivovatelům přinese větší užitek? A nutno dodat, že existují i jiná města než jen Praha a Moravský Krumlov.
Právní bitva
Ačkoli Epopej už pět dekád stojí v Moravském Krumlově, papírově ji má ve správě Galerie hlavního města Prahy. Kurátor památky Karel Srp říká, že ho dílo enormně „vzrušuje“, že je pozoruhodným vrcholem Muchovy tvorby a že by si zasloužilo konečně vystavit tak, jak jeho autor zamýšlel. Tedy ve velkém prostoru, kde mohou monumentální plátna stát vedle sebe a kde od nich může mít návštěvník potřebný odstup. To na zámku v…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
