Ještě ke Kuksu

S přispěním EU, za finanční podpory EU, z fondů EU. Kolik takových vět se skrývá za množstvím staveb, rekonstrukcí, obnov a projektů, jež by v České republice nestály či nadále chátraly, jak tomu bylo dlouhá desetiletí i v případě ojedinělé památky, kterou představuje soubor historických staveb v Kuksu. Člověk si na podobné věty zvykne, bere je automaticky. V tom, co se dnes především ctí, vypovídají o úspěšném českém „návratu“ do Evropy.

Na druhou stranu Brusel často zpochybňujeme, smějeme se či dáváme lekce jeho byrokracii, funkcionářům a politikům, jako by tuzemská pravidla a zkušenosti s řízením státu prezentovala celým světem obdivovaný příklad. Někteří bruselským institucím kvůli této iluzi proto nemohou přijít na jméno, zatracují je, avšak peníze, které z nich plynou, samozřejmě nikomu nesmrdí.

Přitom jde o historický precedens, který jsme ve svých novodobých dějinách nikdy nezažili. Kolik staveb, projektů, obnovených památek na území někdejšího československého státu nese označení, že byly realizovány třeba s podporou Rady vzájemné hospodářské pomoci? A přesto jsme v tomto komunistickém spolku bratrských států vězeli dlouhá desetiletí. V Unii jsme oficiálně šest let. Stálo by za to, sestavit brožuru s podobnými úspěšnými aktivitami financovanými EU a sem tam ji připomenout. Třeba by se někdo chytil za nos.

Jak bylo řečeno v článku, který otevírá tuto…