Noc za oknem je horká...

Budí mě kapka potu stékající po čele směrem k uchu. Kombinace venkovních tropů a živého radiátoru pod pokrývkou po mém boku mě nenechá dospat. Kateřina má ranní termoregulaci nastavenou na bouřlivou exotermickou reakci a to můj organismus špatně toleruje. Začínám tedy ranní rituál o něco dříve než obvykle. Kontroluji oděrky na pahýlu z předchozího dne, mažu je hojivým krémem a nazouvám si protézu.

Bude to již pět let, co tuto proceduru každé ráno provozuji. Byl u mne tehdy diagnostikován vzácný tumor holenní kosti – adamantinom, bohužel ve stadiu, kdy byla podkolenní amputace jediným řešením. Tento tumor je lokálně agresivní, metastázuje pouze v 10 procentech případů, a co čert nechtěl, zrovna já jsem se do této statistické skupiny dostal. Prodělal jsem tedy i odstranění tříselných uzlin s metastázou.

Letos se nepříjemný protivník znovu ozval a chirurgové mi odstranili zatoulanou metastázu v podkolení mé amputované nohy. Ranní rituál tedy doplňuji prohmatáním těchto oblastí, ověřuji klid na bitevním poli a vyrážím vstříc pracovním záležitostem.

Jsem veterinární lékař a mým denním chlebem je diagnostika a terapie onemocnění psů a koček. Na naší klinice působím jako ortoped a čeká mě dnes komplikovaný případ mnohočetných poranění po autoúrazu u jezevčíka. Konečně je pacient přichystán a pouštím se do díla. Na rozehřátí jsem plánoval osteosyntézu holenní kosti –…