Proč se zdá, že pomoc jde tak pomalu
Generální tajemník OSN apeluje na okamžitou nutnost pomoci, ministryně zahraničí USA se urychleně vrací z cesty po světě, aby se spolu s ministrem obrany věnovala situaci. Konvoje lodí, desítky helikoptér, tisíce amerických vojáků, záchranné týmy z Číny, Ruska, Evropy a dalších zemí, mírové jednotky hlídající pořádek, řízení letového provozu převzali dispečeři na Floridě, počet letadel dosahuje devadesáti za den, nevládní organizace v zemi v tempu hodin mapují situaci a potřeby, lidé po celém světě přispívají na pomoc, schází se desítky a stovky milionů dolarů… Přesto je několik dnů po ničivém zemětřesení v hlavním městě Haiti pomoci nedostatek, mnoho lidí postupně zemřelo, tisíce či desetitisíce žijí na ulicích. Jak je to možné, ptali se v minulých dnech nejen ti, kteří přežili a zoufale čekali na potřebnou pomoc, ale stále naléhavěji i novinářské týmy z celého světa s nevyslovenou, leč tušenou otázkou: kdo je za to zodpovědný?
Hledá se stát
Realita nenadálých katastrof je naneštěstí taková, že nejsou, až na výjimky, předpokládány, plánovány, ani nacvičovány. Platí úměra čím větší krize a čím méně rozvinutá země, tím horší dopady. Přitom ani vyspělé země nejsou často schopny podobnou situaci zvládnout. Vzpomeňme si na tragédie při moravských povodních v roce 1997. Nebo na…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
