Vzpoura čínských davů
Vlna úspěšných stávek věští velké změny v čínském pojetí práce
Tan Tung neklidně obchází stoly, na nichž leží nahé dívky pokryté luxusními pokrmy. Chvíli jen pozoruje ostatní účastníky recepce dopřávající si delikates. Pak se však jindy mírumilovný mladík odhodlá a praští vší silou pana Wu, majitele stavební firmy, která recepci pořádá. Tan, který přišel do Pekingu z vesnice a živí se jako falešný novinář vyjídající recepce boháčů, se tím pasuje do role mstitele – krátce předtím byl totiž svědkem bídných podmínek, za jakých Wu zaměstnává čínské dělníky z vesnic: bydlí přímo na stavbě paneláků a výplatu neviděli už měsíce. Konečně se mu může za všechny pomstít.
Tan není reálný člověk, ale hlavní hrdina sociálního románu Příživník, jenž vyšel nedávno česky (autorkou je čínská spisovatelka Geling Yan žijící v USA). Tanova individuální vzpoura je klasickou literární katarzí, jež následuje po dlouhé pouti smetištěm divokého kapitalismu. Jenže právě na Tanově reakci je vidět, jak literatura (román vyšel anglicky v roce 2006) nestíhá popsat současnou realitu. Hlavním hrdinou dnešní Číny by už totiž nebyl osamělý bouřící se Tan, ale podobně smýšlející organizovaní stávkující dělníci.
Musíme milovat migranty
V červnu a červenci se firmami jako Mitsumi Electric, Honda či Foxconn v jihovýchodní Číně prohnala vlna stávek, jaká v moderních čínských dějinách nemá obdoby. Na rozdíl od mnoha předešlých dělnických bouří, které…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu