Cesta z budoucnosti do fantazie

V myslích svých vynálezců a raných tvůrců znamenala elektronická hudba vždy pohled vpřed: do časů, jež ovládnou roboti a technologie. K tomu po roce 2000 de facto došlo, přesto náš současný svět vypadá daleko méně futuristicky, než jak si ho konstruoval třeba německý kvartet Kraftwerk na albu The Man-Machine. Není nápadně hi-tech, jenom ušmudlaný a překotně hledající „zelená“ řešení, inklinuje k lo-fi a kutilské sflikovanosti i na digitální úrovni. Počítač ztratil punc výsadního nástroje a stal se demokratizující samozřejmostí. A koho by v době hitu Cars od Garyho Numana, kde se zpívalo o jediném možném způsobu života, kterým měla být jízda v autě, že největším trendem urbanismu se za pár let stanou cyklostezky?

Tuzemské duo Magnetik však i v tomto odlišném civilizačním kontextu na svých albech oslavovalo výrazivo dávných hudebních snílků, aniž by mu dalo nějaký zásadně nový význam. Moimir Papalescu a Peter van Krbetz si malovali budoucnost tak, jak ji viděla naše minulost. Až do čtvrtého alba Projektor, které vychází jako příloha nového čísla časopisu Živel a od září bude v prodeji samostatně limitovaná edice s nepublikovanými bonusy. Projektor naznačuje v diskografii Magnetiku vývoj novým směrem. Hudebníci přestali s někdejší důsledností využívat zvuky budoucnosti, tak jak si je představovala sedmdesátá léta. Právě díky tomu ztratila jejich hudba nostalgický nádech a stala se…