Když Kamil Farský poprvé uslyšel o možnosti vyhlásit rezervaci, která chrání temnou oblohu, byl docela překvapený. A když se tento geolog zaměstnaný v CHKO Jizerské hory dozvěděl, že právě jeho rajon má k „ochraně tmy“ dobré předpoklady, moc se mu to nezdálo. Dnes je všechno jinak a Kamil Farský je zodpovědný za českou polovinu 75 kilometrů čtverečních unikátní krajiny na česko-polské hranici. Na podzim tady byla vyhlášena podle vzoru severoamerických Dark-sky Parks první mezinárodní rezervace tmy v Evropě. Naopak astronomy ze sousedního Liberce nebo Jablonce to nepřekvapilo ani trochu. Do místní osady Jizerka jezdí už léta právě kvůli tomu, že zde nikdy nebylo zavedeno veřejné osvětlení a přes horské hřebeny nesvítí žádné z okolních měst. Jejich tajemství se teď postupně stává veřejným majetkem. A místní pomalu přicházejí na chuť skutečnosti, že jejich obloha nabízí obraz, který ze spousty míst vyspělé Evropy zmizel.
Nemáme vedení
„Díky tmě se dá v Jizerce pozorovat pouhýma očima 1000 hvězd, zatímco ve městech asi 200 a ve velkoměstech pouhých 20,“ vysvětluje Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR. Přemíra světla, kterou přinášejí civilizační vymoženosti, neškodí jenom astronomii, ale také zdraví. Nejde jen o jednoduchý příjemný pocit dívat se večer do potemnělé krajiny nebo na nebe a vnímat věci, které všudypřítomné světlo v krajině překrylo. Tma má zásadní…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu